Aorta je největší tepna, která vychází z hlavní srdeční pumpy (levé komory), postupně se větví na menší tepny, a rozvádí tak krev do celého těla. Zásobuje tedy všechny orgány kyslíkem a živinami. Průměr aorty dospělého člověka je kolem 3–4 centimetrů, v závislosti na tělesné konstituci. V levé komoře a aortě je největší tlak v celém lidském těle (normálně asi 130 mm rtuťového sloupce) a aorta je po celý život velmi namáhaným orgánem. Má tedy poměrně silnou a pružnou stěnu. Aortopatie jsou tedy různá onemocnění této hlavní cévy, ať už vrozená, nebo získaná během života.
Aorta stárne spolu se všemi orgány lidského těla. Projevuje se to degenerací jednotlivých vrstev aortální stěny, zejména vlivem ukládáním tuků a vápníku. Tento proces je znám jako ateroskleróza. V důsledku toho se snižuje pružnost aorty (a stoupá tak krevní tlak v ní, což proces ještě urychluje). V některých místech v hrudníku nebo v břiše se může aorta rozšířit (aneurysma). Takto změněná aorta může vlivem vysokého krevního tlaku „prasknout" (ruptura), což většinou vede k okamžité smrti vykrvácením, nebo se její jednotlivé vrstvy mohou oddělit – „roztrhnout" (disekce), což může vést k poruše zásobování orgánů krví a často také ke smrti. Tyto závažné komplikace aterosklerózy aorty jsou naštěstí vzácné. Důležité je, abychom zavčas našli pacienty, kteří mají vysoké riziko těchto komplikací. Jsou to především zmínění starší lidé s nedostatečně léčeným krevním tlakem a pokročilou aterosklerózou. V riziku jsou ale také jedinci, kteří mají některá specifická genetická onemocnění a u nichž vazivo cév není vrozeně dostatečně pevné. Aorta se u nich postupně rozšiřuje a nemusí pak vydržet ani běžný krevní tlak, natož pak tlak zvýšený třeba při fyzické námaze. Jedná se o pacienty s Marfanovým syndromem, syndromem Ehlersovým–Danlosovým, Loyesovým–Dietzovým nebo Turnerovým. V neposlední řadě může být posledním momentem, který vede k prasknutí takové aorty, nějaký úraz (pád, autonehoda).
Aortopatie většinou samy o sobě bohužel nemají žádné varovné příznaky, nejsou-li spojeny s jiným onemocněním (například nedomykavost aortální chlopně a srdeční selhání). Projeví se až jejich komplikace (disekce, ruptura), a to prudkou bolestí v hrudníku nebo v břiše, dušností nebo šokem.
Rozměr aorty a funkce její chlopně se dá dobře zjistit ultrazvukem (echokardiografie) nebo rentgenem s kontrastní látkou (nejčastěji výpočetní tomografie – CT) nebo magnetickou rezonancí (MR). Těmito metodami jsou také zjišťovány choroby aorty a jejich případné komplikace. Kromě zobrazovacích metod je důležitá také analýza DNA u těch pacientů, u kterých existuje podezření na výše uvedená dědičná onemocnění.
U široké populace je zásadní ateroskleróze předcházet – tedy důsledně snižovat vysoký krevní tlak, dobře kontrolovat cukrovku, snižovat cholesterol v krvi a bojovat proti kouření. U pacientů, kde je rozměr aorty na hranici normy nebo ji už přesahuje, je třeba pravidelně šířku aorty kontrolovat – nejčastěji ultrazvukem nebo CT. Při dosažení rozměru 5 cm již některé pacienty preventivně operujeme, jiné ještě sledujeme. Operace spočívá buď v preventivní chirurgické náhradě rozšířeného začátku aorty (často spolu s její chlopní) – což vyžaduje otevření hrudníku a napojení na mimotělní oběh anebo zpevnění počátečního úseku aorty zevní bandáží, což se v některých případech obejde bez zástavy srdce a bez mimotělního oběhu.
Pokud již dojde ke komplikacím – tedy ruptuře nebo disekci – vyžaduje takový stav velmi často urgentní operaci s náhradou postiženého úseku aorty umělou cévou. Někdy lze využít katetrizační zavedení stentu, tedy vsunutí drátěné vnitřní výztuže cévy dlouhou cévkou (nejčastěji z tříselné tepny).
Jak bylo uvedeno výše, rizikový pacient s rozšířením aorty ať už na dědičném podkladu, nebo v důsledku aterosklerózy musí být pravidelně sledován kardiologem (echokardiografie nebo jiné zobrazovací metody – např. CT). Totéž platí u pacienta po operaci. Pacient s umělou kovovou chlopní musí užívat léky bránící srážení krve (warfarin) a je u něj také třeba bránit osídlení cizího materiálu (chlopeň nebo umělá céva) bakteriemi (infekční endokarditida). U pacientů s aterosklerózou, ale bez voperovaného cizího materiálu se často také podává malá dávka protisrážlivých léků. Součástí jejich léků bývají i betablokátory – tedy léky, které brání nebezpečnému zvýšení krevního tlaku a pulsu.
Velká fyzická námaha není doporučována, mírná fyzická námaha může být kardiologem individuálně povolena (v závislosti na rozměru aorty a dalších faktorech).
U žen s aortopatií musí být předem individuálně zváženo riziko případného těhotenství, které vždy představuje zvýšené nároky na krevní oběh matky.
U prokázaných aortopatií s dědičným podkladem se pak doporučuje ultrazvukem vyšetřit také jejich nejbližší příbuzné a případně provést i u nich genetickou analýzu.
