Cor et Vasa Case Reports
Svazek | Volume 8 • Číslo | Number 1
Únor | February 2026
S. Lietava, J. Vlašínová, T. Novotný
Představujeme kazuistiku 74leté pacientky se srdečním selháním na podkladě dilatační kardiomyopatie a s implantabilnímkardioverterem-defibrilátorem implantovaným z indikace primární prevence náhlé srdeční smrti. Po třech letech od implantace byla na pravidelné kontrole zjištěna porucha stimulačních funkcí přístroje a u pacientkybyla indikována revize systému. Zjištěnou příčinou byla dislokace defibrilační elektrody jejím mnohočetným zkroucením při opakovaném otáčení přístroje v podkožní kapse. Tato kazuistika demonstruje vzácnou příčinu dislokace elektrody implantabilních srdečních přístrojů, tzv. twiddler syndrom (z angl. twiddler – kdo manipuluje nervózním nebo nevědomým způsobem).
D.Broniš, J.Kamelander, D. Bartušek, J. Hustý, J.Hlásenský, P. Kala
Popisujeme kazuistiku pacientky s anamnézou hereditární hemoragické teleangiektazie (HHT) s častou epistaxí a anamnézou tranzitorní ischemické ataky. V rámci diferenciální diagnostiky byla zvažována přítomnost foramenovaleapertum (FOA), které se pravostrannou katetrizací ani kontrastní echokardiografií s bubble testem nepotvrdilo. Test nezjistil průnik bubliny septem, ale s odstupem přibližně pěti sekund se levá síň naplnila kontrastní látkou. Výsledek vzbudil podezření na plicní arteriovenózní malformace (pAVM) a pacient byl předán do péče hematologa. Přítomnost zkratů byla ověřena CT vyšetřením a následně byly zkraty uzavřeny ve spolupráci s intervenčním radiologem.
T. Štípalová, R. Panovský, M. Rezek, V. Feitová
Maligní vazospasmus koronárních arterií je vzácný, ale pravděpodobně nedostatečně diagnostikovaný, život ohrožující stav. Patofyziologie je komplexní a etiologie často neznámá. Prezentujeme případ pacienta po mimonemocniční zástavě oběhu pro fibrilaci komor, iniciálně bez průkazu významné stenózy koronárních tepen při koronární angiografii. Magnetická rezonance srdce však svědčila pro vysoce suspektní subakutní infarkt myokardu s typickým subendokardiálním ischemickým pozdním sycením. Pacient podstoupil opakované koronární angiografie, kde byly oproti prvotnímu nálezu pozorovány mnohočetné spasmy omezující průtok ve více koronárních povodích, s jejich úplným odezněním po intrakoronární aplikaci nitrátů. Pacientova medikace byla upravena dle aktuálních doporučení a byl implantován implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) v sekundárně preventivní indikaci. Po čtyřech měsících byl pacient rehospitalizován pro opakované bolesti na hrudi. Brzy po přijetí dochází k zástavě oběhu pro fibrilaci komor, navzdory opakovaným defibrilačnímvýbojům z ICD a protrahované kardiopulmonální resuscitaci dochází k úmrtí pacienta. Pitevní nález potvrdil známky starého i nového infarktu myokardu bez průkazu trombů v koronárních tepnách.
N. Suková, T. Roubíček, R. Polášek, P. Kuchynka
Rekurence myokarditidy se vyskytují velice vzácně. U těchto pacientů je nutno pomýšlet v diferenciální diagnostice na arytmogenní kardiomyopatii. Arytmogenní kardiomyopatie představuje geneticky podmíněné onemocnění charakterizované progresivním úbytkem srdeční svaloviny a jeho náhradou fibrózní a tukovou tkání. Klinicky se projevuje zejména život ohrožujícími arytmiemi. Kazuistika popisuje případ mladého muže hospitalizovaného opakovaně s příznaky svědčícími pro akutní myokarditidu, u něhož byla na základě provedených vyšetření diagnostikována arytmogenní kardiomyopatie levé komory na podkladě patogenní mutace genu pro desmoplakin.
