PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Ve vyspělých zemích patří srdeční selhání mezi nejčastější příčiny úmrtí. Pokud úmrtí předchází delší období závažných obtíží, ať již charakteru dušnosti, bolestí z přidružených onemocnění, nebo doprovodných depresí a úzkosti, je adekvátně poskytnutá paliativní péče zásadní ve snaze zlepšit kvalitu života na jeho konci. Paliativní péče se nezaměřuje jen na symptomy onemocnění, ale i na sociální, psychologické a spirituální potřeby pacienta. Do spektra těchto činností patří eliminace možných stresorů.  V terminálním stádiu nemoci mohou být opakované výboje ICD jedním ze zásadních stresorů snižujících již tak nízkou kvalitu života. Je proto dobré u nemocných s ICD včas otevřít otázku možné deaktivace antitachykardických funkcí.
V naší arytmologické ambulanci byla sledována paní M.B. pro stav po implantaci ICD. První infarkt myokardu prodělala v r. 2006, poté měla opakované revaskularizační výkony. 28.8.2014 byla pro dysfunkci levé komory srdeční provedena implantace biventrikulárního ICD přístroje.
Od října 2022 byla přítomna již setrvale námahová dušnost v NYHA třídě III.
V únoru 2023 kontaktovala nemocná paliativní tým FN Plzeň. Dne 2.3.2023 byla vyšetřena za přítomnosti syna nemocné lékařkou paliativního týmu a dvěma psychology. Byla shledána v dobrém mentálním a psychickém stavu a uznána schopnou činit zásadní rozhodnutí o způsobu další léčby. Vzhledem k minimální šanci na zlepšení kvality života a obavu z výbojů ICD přístroje požádala o inaktivaci antitachykardických funkcí biventrikuláního ICD přístroje. Dostavila na arytmologickou ambulanci v doprovodu lékaře paliativního týmu a svého syna. Nebyla schopna stát, byly jasně patrné známky kachexie a ikterus. Po opětovném vysvětlení situace podepsala negativní reverz a poté jí byly antitachykardické funkce ICD inaktivovány. Nemocná zemřela v klidu na lůžku v hospicu dne 13.3.2023.