'); document.write(''); document.write(''); //--> $(document).ready(function () { $('.PrezenckaOnline #SearchResult').DataTable({ order: [[0, 'asc']], paging: false }); });
Operacemi srdce se zabývá medicínský obor kardiochirurgie. V dětském věku se jedná převážně o operace vrozených vad. Spektrum vrozených vad je široké, většinu vad lze vyléčit jedinou operací.
V některých případech však po korekci (opravě) vady musí být pacient operován několikrát (např. výměna konduitu nebo chlopně, které nedostačují růstu pacienta) nebo je nutná fázová (postupná) oprava srdeční vady (např. u novorozenců nebo malých kojenců, kdy není možná korekce vady vzhledem k věku pacienta a velikosti srdečních oddílů).
Cílem operací je úplná korekce vrozené vady srdce, které by mělo pracovat jako srdce zdravé. Výjimkou jsou srdeční vady, kdy je vyvinuta pouze jedna komora, pak se u pacienta provádí paliativní výkony ke zlepšení hemodynamiky a klinického stavu. 0 této situaci a o případných pooperačních nálezech, které v budoucnosti pravděpodobně povedou k nutnosti dalších operací nebo katetrizačních intervencí, budou rodiče informováni.
Operace vrozené srdeční vady se provádí za pomoci přístroje pro mimotělníoběh (výjimkou jsou operace na cévách mimo srdce). Mimotělní oběh nahrazuje funkci srdce a plic, umožňuje tedy zastavení srdce a přesnou opravu vady.
Jak tedy probíhá operace? V celkové anestezii a rozšířené monitoraci životních funkcí pacienta (EKG, přímé měření tepenného a žilního tlaku, saturace kyslíku v krvi a mozku) přístupem přes hrudní kost (střední sternotomie) se otevře osrdečník (perikard) a po podání heparinu (lék ke snížení srážlivosti krve) se napojí pacient k mimotělnímu oběhu zavedením kanyl do aorty a dutých žil, srdce se zastaví kardioplegickým roztokem, otevře se a provede se korekce vady.
Po skončení srdečního výkonu se srdce opět krví zahřeje a obnoví svou činnost. Před uzavřením hrudníku zavedeme hadičky (drény) ke kontrole pooperačního krvácení a dočasné stimulační elektrody pro léčbu případných poruch srdečního rytmu.
Také zkontrolujeme operační výkon echokardiograficky zavedením sondy do jícnu. Rozříznutou hrudní kost fixujeme kličkami z chirurgické oceli, které v těle zyůstanou, nebrání však vyšetření magnetickou rezonancí. Další použitý šicí materiál je vstřebatelný. Detaily mimotělního oběhu, polohy připraveného pacienta na operačním stole a zastaveného srdce s kanylami mimotělního oběhu viz obr. 1-3.
Obr. 1: Přístroj pro mimotělní oběh.
Obr. 2: Dokončení přípravy pacienta – celková anestezie, plná ventilace přístrojem, monitorace životních funkcí.
Obr. 3: Stav po otevření hrudníku, srdce zastavené kardioplegickým roztokem, zavedené kanyly mimotělního oběhu.
Operace vrozených vad provádíme v optimálnímvěku podle charakteru srdečního onemocněnía potřeby pacienta v Dětském kardiocentru odnovorozeneckého věku do 19 let.
U malých dětí určitě ano, u větších (nad 20 kg)závisí na typu vrozené vady, předchozích výkonecha předoperačním krevním obrazu pacienta.
Při operaci může dojít ke krevním ztrátám, napojení na přístroj pro mimotělní oběh (předplněnýkrystaloidním roztokem) může dále snížit hematokrit (poměr červených krvinek k celkovémumnožství krve) pacienta. V případě velkéhonaředění krve (hemodiluce) je nutné podat krevní deriváty již do přístroje pro mimotělní oběh.
Krevní transfúzi tedy nelze nikdy vyloučit a častoje předpokladem bezpečného provedení výkonu.
Vzhledem k širokému spektru vrozených vadse úspěšnost liší podle komplexnosti vady. Většinuvad lze korigovat jednou operací s trvalýmvyléčením. U složitých vad je nutné počítats několika operacemi a určitými omezeními. Časná úmrtnost (do 30 dnů po operaci) se v Dětském kardiocentru již řadu let pohybuje kolem1 % a je podle mezinárodní databáze jedna z nejnižších v celosvětovém srovnání (obr. 4).
Obr. 4: Časná úmrtnost po operaci vrozené srdeční vady v letech 2012–2018 v Dětském kardiocentru (červeně) a na sledovaných zahraničních pracovištích (modře).
30denní chirurgická mortalita vztažená ke komplexitě výkonů
ECHSA Congenital Database, Qualityof Care Chart

Basic score: Vyšší číslo znamená vyšší komplexitu chirurgického výkonu.
Velikost bublin: Odráží počet operací v centru.
Kříž: Označuje průměr databáze.
Operace je léčebná metoda, jejíž přínos výrazně převyšuje rizika, které se liší podle typu vady a korekce.
Chirurg před operací a po výkonu informuje rodiče (případně i pacienta) o způsobu operace a možných komplikacích. Na řešení všech těchto komplikací jsme připraveni a zároveň se jim maximálně snažíme předcházet.
Hospitalizace po kardiochirurgické operaci trvá většinou 5-10 dnů. Stehy z rány se odstraňují za týden, stehy po drénech týden po jejich vytažení. Proces hojení rozříznuté hrudní kosti (sternotomie) probíhá jako u zlomeni ny, tj. po dobu 6 - 8 týdnů. Je nutné nepřetěžovat zejména jednostrannou zátěží. Rána se hojí jizvou, zpočátku může dojít k mírnému zarudnutí. Nejde o trvalý stav, jizva postupně bledne a během několika týdnů až měsíců změní barvu do tenké bledé linie. V této době ji doporučujeme nevystavovat přímému slunci. Do úplného zhojení rány (2 týdny) preferujeme v rámci osobní hygieny sprchování. Od 3 týdnů doporučujeme provádět jemnou masáž jizvy 2x denně podobu 1 měsíce.
Po operaci doporučujeme klidový režim po dobu 1 měsíce bez školní docházky, vynechání sportu po dobu 2 měsíců včetně školního tělocviku. Toto je pouze obecné doporučení, vždy je nutná domluva s ošetřujícím dětským kardiologem.
Naším cílem je zdravý pacient se zdravým srdcem.
