Transplantace srdce je chirurgický zákrok, během kterého je nemocné srdce pacienta nahrazeno zdravým srdcem od vhodného zemřelého dárce. Přistupujeme k ní ve chvíli, kdy jsme vyčerpali všechny ostatní léčebné možnosti a nemůžeme pacientovi nabídnout jinou alternativu. Kandidáti na transplantaci jsou děti s těžkým srdečním selháním, které již není řešitelné léky.
Mezi základní diagnózy těchto pacientů patří různé typy vrozených poruch srdečního svalu (kardio-myopatií), těžké záněty srdečního svalu, u kterých nedojde k obnově srdeční funkce, a stavy po operacích některých komplexních vrozených srdečních vad.
Kromě podrobného kardiologického vyšetření musí každý pacient, u kterého zvažujeme transplantaci, podstoupit řadu dalších vyšetření. Jejich cílem je vyloučit okolnosti, které by transplantaci zne- možňovaly nebo snižovaly šanci na její úspěšnost. Kvůli nasazení léků na potlačení imunity po transplantaci musí být vyloučeny potenciální zdroje infekce. Některé testy je třeba v pravidelných intervalech opakovat. U většiny dětí je také nutné katetrizační vyšetření se změřením krevního tlaku v plicním oběhu. Vysoký tlak v plicní tepně může ztížit nebo i znemožnit transplantaci. Srdce od zdravého člověka není na vysoký tlak v plicích přizpůsobeno, a tak by po transplantaci bylo vysoké riziko jeho selhání. Pokud dítě projde všemi vyšetřeními a je schváleno jako vhodný kandidát, je zařazeno na čekací listinu. Vhodný dárce se poté může objevit kdykoliv.
Čekání může trvat několik dnů, ale i měsíců nebo dokonce let. Doba čekání je u dětí dána zejména tím, jak rychle se objeví vhodný dárce. Odpovídat musí nejen velikost srdce, ale také krevní skupina a další imunologické parametry. Děti čekající na transplantaci mají srdce často zvětšené, a tak můžeme jejich šance zvýšit tím, že přijmeme srdce i od většího dárce. Přesto velmi záleží především na shodě okolností. V průměru se čekací doba v našich podmínkách pohybuje mezi 2 a 4 měsíci. Někteří pacienti mohou čekat doma, jiní musí být trvale v nemocnici. Rodiče dětí čekajících doma musí informovat ošetřujícího lékaře o změně zdravotního stavu dítěte, místa pobytu nebo kontaktních údajů. Někteří pacienti mohou být z čekací listiny dočasně nebo trvale vyřazeni, pokud v danou chvíli nejsou vhodnými kandidáty pro transplantaci nebo ji už nepotřebují.
Transplantační centrum kontaktuje rodiče ve chvíli, kdy se objeví potenciálně vhodný dárce. Rodiče proto musí být telefonicky trvale dosažitelní. Je dobré mít předem sbalené a přichystané věci. Koordinátor, který rodiče pacienta bude kontaktovat, zajistí převoz do nemocnice a poradí se vším, co bude potřeba.
Od této chvíle již nedávejte dítěti nic jíst ani pít, pokud vám to lékař přímo nedovolí.
Pacienti jsou přijímáni k transplantaci na lůžkové oddělení Dětského kardiocentra. Po přijetí je provedeno několik dalších vyšetření, která ověří, zda je dítě v dané chvíli schopné operace a jestli není riziko odmítnutí srdce od konkrétního dárce příliš vysoké. Zároveň probíhají další podrobná vyšetření srdce dárce. Připravte se na to, že transplantace může být zrušena ještě těsně před plánovaným začátkem operace na základě výsledků těchto vyšetření.
Transplantace trvá obyčejně 5–7 hodin. Dítě je během operace v umělém spánku a je napojeno na mimotělní oběh, který zajistí, že je tělu dodáván kyslík po celou dobu operace. Chirurgové vyjmou z těla špatně fungující srdce a na jeho místo našijí nové. Jakmile dokončí napojení všech cév, přimějí nové srdce, aby začalo znova bít. Potom pomalu obnoví oběh. Celý zákrok je koordinován tak, aby doba, kdy není dárcovské srdce prokrvené, byla co nejkratší.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče, je udržován v umělém spánku a dýchá pomocí ventilátoru (dýchacího přístroje). Dechová podpora je podle stavu pacienta postupně snižována, až je dýchací přístroj odpojen úplně a pacient začne dýchat zcela sám. Může to trvat několik hodin až několik dnů. Po operaci zůstane uprostřed hrudníku jizva, dočasně bude mít pacient zavedeny hrudní drény – hadičky, které odvádějí tekutinu z pohrudniční dutiny. Výživa i léky budou zpočátku podávány infúzemi. Po stabilizaci celkového stavu se pacient přesouvá na standardní oddělení, kde bude rodičům podrobně vysvětleno, co je po návratu z nemocnice čeká a na co se připravit. Následně je dítě propuštěno domů. Celková doba hospitalizace po transplantaci je většinou 3–4 týdny.
Kontroly jsou zpočátku časté, zhruba každý týden, v prvním roce po transplantaci dále v intervalech 2–4 týdnů. V dalším sledování je nutné v určitých intervalech odebírat vzorky tkáně (biopsie) z nového srdce (štěpu) ke zhodnocení, jestli neprobíhá rejekce (odmítnutí, odhojování). Biopsie se provádí katetrizačním přístupem přes tříslo, během prvního roku po transplantaci zpravidla 4×, pokud to z nějakého důvodu není nutné častěji. Pokud vše probíhá hladce, hospitalizace k provedení biopsií jsou krátké, několikadenní.
Děti po transplantaci užívají celou řadu léků, velká část se ale postupně během prvního roku po transplantaci vysadí. Léky na potlačení imunity (imunosupresiva) je však nutné užívat celoživotně, aby se zabránilo odhojování štěpu. V případě jejich vynechání hrozí vážná rizika včetně ztráty funkce nového srdce.
Obecná pravidla pro užívání léků:
Tyto příznaky mohou být známkou toho, že se novému srdci špatně daří nebo že ho tělo odmítá (dochází krejekci):
Takovou situaci je možné řešit, většina epizod rejekce bývá úspěšně léčena zvýšením nebo změnou kombinace imunosupresivních léků, pokud je zjištěna včas!
Transplantované srdce roste s dítětem, a není tedy nutné provádět novou transplantaci kvůli růstu. Jaký je dlouhodobý výhled po transplantaci srdce? Transplantace je efektivní léčbou pokročilého srdečního selhání. Většinou prodlouží a zásadně zlepší život dítěte, ale bohužel se nejedná o úplné vyléčení. Nese s sebou riziko řady komplikací. Nejvýznamnější z nich je zhoršení funkce štěpu, které může být způsobeno rejekcí nebo onemoc- něním věnčitých cév štěpu, které srdce vyživují. Někdy může být řešením nová transplantace.
Další komplikace jsou podmíněny nežádoucími účinky dlouhodobě podávaných léků na potlačení imunity:
Po transplantaci proto pacienti musí pravidelně docházet do naší ambulance, abychom případné potíže a komplikace odhalili co nejdříve a mohli je začít řešit včas.
Podle současných celosvětových výsledků se u dětí pravděpodobnost přežití 10 let po transplantaci pohybuje kolem 75 % a 20 let po transplantaci kolem 60 %.
Tato čísla vám mohou připadat nízká, ale je nutné si uvědomit, že o transplantaci uva- žujeme u dětí, které by měly při jiné léčbě daleko horší prognózu.
S novým srdcem dostává pacient i jeho rodina šanci na začátek zcela nové fáze života.
I když v počátku můžete mít pocit, že většinu času trávíte na kontrolách u lékařů, věřte, že ambulantních kontrol bude ubývat a nových zážitků přibývat!