Úvod: Scintigrafie perfuze myokardu je zavedená metoda hodnotící hemodynamickou závažnost anatomických stenóz koronárních tepen. Rutinně však zobrazuje pouze relativní distribuci průtoku krve myokardem, může proto selhat v případě, že jsou všechny koronární tepny zúžené zhruba ve stejném rozsahu.
Kazuistika: 84letý pacient byl odeslán kardiologem na naše pracoviště na scintigrafii perfuze myokardu k posouzení zátěžové ischemie a viability spodní stěny. Při preventivní prohlídce si stěžoval na námahovou dušnost, bolesti na hrudi neudával. Měl pozitivní rodinnou anamnézu, hypertenzi a hypercholestrolemii, cukrovku neměl, byl nekuřák. Na EKG měl blok levého raménka Tawarova (LBBB), na echokardiografii měl hypokinézu spodní stěny, ejekční frakce byla 55 %. U nás byla vzhledem k LBBB provedena farmakologická zátěž Rapiscanem v kombinaci s nízkou fyzickou zátěží 25 W po dobu 4 minut. Pacient byl během zátěže bez potíží, na EKG byly četné KES a LBBB. Scintigrafie myokardu byla provedena pomocí 99mTc MIBI technickou gSPECT. Distribuce perfuze v myokardu byla vcelku homogenní (Obr. 1), byly však výrazně zvětšené objemy levé komory a přítomná difuzní hypokinéza (Obr. 2). Měsíc po našem vyšetření byl pacient přijat na koronární jednotku se známkami STEMI přední stěny. Na koronarografii měl stenózu kmene ACS 60–70 %, kritickou ostiální stenózu RIA a RC 99 %, chronický uzávěr ACD s heterokolaterálami z RIA i RC (Obr. 3). Byl ošetřen PCI kmene, RIA a RC s implantací DES.
Závěr: Na vyvážené zúžení všech věnčitých tepen při homogenní distribuci perfuze myokardu mohou upozornit tzv. neperfuzní parametry, jako je zvětšená LK, hraniční nebo nízká EF a difuzní hypokinéza, jak to bylo také u našeho pacienta. Přesnější informaci je možné získat pomocí kvantitativního SPECT nebo PET. Tyto metody však stále nejsou v ČR rutinně dostupné, i když se situace postupně zlepšuje.
