PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie (HOCM) je onemocnění s prevalencí přibližně 1:500 a patří tak mezi nejčastější geneticky podmíněná kardiovaskulární onemocnění. Přibližně dvě třetiny pacientů s HOCM trpí významnou nitrokomorovou obstrukcí, která se zásadní měrou podílí na symptomech. Zatímco obstrukce levé komory je poměrně snadno diagnostikovatelná a v současnosti i dobře terapeuticky ovlivnitelná, o managementu postižení pravé komory existuje jen omezené množství dostupných dat. Významný posun v léčbě nemocných s HOCM přineslo zařazení myozinových inhibitorů do standardního terapeutického algoritmu. Indikační kritéria pro zahájení této léčby jsou však definována pouze na základě přítomnosti významné obstrukce levé komory, avšak jejich účinek na komoru pravou dosud nebyl systematicky hodnocen.
Předkládaná kazuistika popisuje pacientku s hypertrofickou kardiomyopatií s převládající obstrukcí (ve výtokovém traktu) pravé komory. Vzhledem k výrazné symptomatologii bylo rozhodnuto o zahájení léčby myozinovým inhibitorem, která vedla k velmi příznivému klinickému efektu. Hodnocení echokardiografického účinku na eliminaci dynamické obstrukce pravé komory však přináší řadu úskalí. Domníváme se, že předpokládaný efekt inhibitorů myosinu na pravokomorovou obstrukci by měl být dále ověřen v rámci cíleného klinického výzkumu.