PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

ZÁTĚŽ FIBRILACE SÍNÍ A KLINICKÉ VÝSLEDKY PO KATETRIZAČNÍ ABLACI VE SROVNÁNÍ S REŽIMOVÝMI OPATŘENÍMI A ANTIARYTMICKOU LÉČBOU: SUBANALÝZA STUDIE PRAGUE–25
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 69

Hejduková Z. 1, Heřman D. 1, Hozman M. 1, Roubíček T. 2, Ranič I. 3, Havránek Š. 4, Dusík M. 4, Souza-Lopes K. 4, Chovančík J. 3, Veselá J. 1, Bulková V. 5, Benešová K. 6, Osmančík P. 1

1 Kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, 2 Kardiologie, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, 3 Kardiologie, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí a.s., Třinec, 4 II. interní klinika - klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, 5 Centrum kardiovaskulární péče, Neuron Medical Centrum, Brno, 6 Institut biostatistiky a analýz, Masarykova Univerzita, Brno


Cíl:
Studie PRAGUE–25 porovnávala katetrizační ablaci (CA) s režimovými opatřeními kombinovanými s antiarytmickou léčbou (LFM+AAD) u obézních pacientů s fibrilací síní (FS). Cílem této per-protocol analýzy bylo zhodnotit zátěž FS a klinické výsledky u pacientů léčených CA oproti LFM+AAD.
Metody:
Do per-protocol analýzy byli zařazeni pacienti, kteří dodrželi přidělenou léčebnou strategii; pacienti, kteří přešli mezi skupinami, byli v době přechodu z analýzy vyřazeni. Zátěž FS byla hodnocena pomocí 7denního Holterova monitorování při vstupu do studie a po 6, 9 a 12 měsících od randomizace. Klinické výsledky zahrnovaly hospitalizace nebo návštěvy urgentního příjmu související s FS a výskyt závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (MACE; cévní mozková příhoda, kardiovaskulární úmrtí nebo hospitalizace pro srdeční selhání).
Výsledky:
Z 203 randomizovaných pacientů bylo do per-protocol analýzy zařazeno 96 pacientů ve skupině CA a 83 ve skupině LFM+AAD. Průměrný věk byl 60 ± 9 let, 68,5 % tvořili muži a průměrný BMI činil 35 ± 3 kg/m². Výchozí zátěž FS byla mezi skupinami srovnatelná (medián [IQR] 3,2 % [0,0–98,0] vs. 5,8 % [0,0–100,0]; p = 0,39). Ve skupině CA byla zátěž FS nižší po 6, 9 i 12 měsících (vše p < 0,001). Hospitalizace nebo návštěvy urgentního příjmu související s FS se vyskytly u 7,0 % pacientů ve skupině CA oproti 15,5 % ve skupině LFM+AAD (p = 0,026), zatímco výskyt MACE byl nízký a mezi skupinami srovnatelný (1,0 % vs. 1,9 %; p = 0,99).
Závěr:
Katetrizační ablace vedla k lepší kontrole srdečního rytmu než LFM+AAD a byla spojena s nižším výskytem hospitalizací nebo akutních návštěv souvisejících s FS.