Prezentujeme kazuistiku 44letého pacienta vyšetřovaného pro recidivující synkopy. První epizoda v roce 2021 vykazovala rysy ortostatické synkopy, avšak následný EKG Holter zachytil intermitentní AV blokádu II. stupně typu Wenckebachovy periody. V té době bylo postupováno konzervativně. V roce 2024 však došlo v sedě a bez prodromů k další synkopě. Za účelem vyloučení arytmické etiologie byl následně pacientovi implantován podkožní EKG záznamník (ICM).
Data z dálkového sledování (Home Monitoring) odhalila četné noční sinusové bradykardie a sinusové zástavy s maximální pauzou 6,1 s. Přestože byl pacient v této fázi bez recidivy synkopy, subjektivně udával zvýšenou únavu a partnerka referovala apnoické pauzy ve spánku. Následné vyšetření ve spánkové laboratoři potvrdilo syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA) s vysokým indexem apnoe-hypopnoe (AHI 55).
I přes zahájení a dobrou toleranci přetlakové terapie (CPAP) přetrvávaly na Home Monitoringu významné noční bradyarytmie, přičemž maximální zaznamenaná pauza dosáhla 7,7 s.
Vzhledem k neúčinnosti konzervativní terapie byla indikována kardioneuroablace. Výkon byl proveden v 9/2025. Bylo aplikováno 18 RF ablací v oblastech pravostranných plicních žil a bylo dosaženo akutního denervačního efektu. Při následné kontrole je pacient zcela asymptomatický. Data z Home Monitoringu potvrzují eliminaci signifikantních pauz i bradykardií.
Noční bradyarytmie postihují až 70 % pacientů s OSA. Hlavním patofyziologickým mechanismem je hyperaktivace parasympatiku zprostředkovaná n. vagus, vyvolaná intermitentní hypoxií. Recentní studie však ukazují, že léčba CPAP nemusí u všech pacientů vést k redukci těchto arytmií. Kardioneuroablace představuje účinnou alternativu, která přímo eliminuje kardioinhibiční efekt parasympatiku a u vhodně indikovaných pacientů nahrazuje nutnost implantace trvalého kardiostimulátoru.
