PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: S rozvojem moderních invazivních diagnostických a intervenčních metod v kardiovaskulární medicíně došlo mimo jiné k nárůstu objemu podaných jódových kontrastních látek (JKL). Někteří nemocní jsou odesíláni k vyšetření s diagnózou „alergie na jód“. Ačkoli je jód základním stavebním kamenem organismu a jeho absolutní nedostatek není slučitelný se životem, stále tato „diagnóza“ přežívá. Cíl studie: Posoudit, u kolika pacientů se ve zdravotnické dokumentace objevuje dg. „alergie na jód“. Metoda: Retrospektivní analýza dokumentace pacientů přijatých k invazivnímu diagnostickému a/nebo intervenčnímu vyšetření u pacientů s chronickými i akutními formami kardiovaskulárních onemocnění v období 12 měsíců. Výsledky: V uvedeném období byla podána JKL celkem 2.269 pacientům, z toho u 27 (1,2%) bylo uvedeno, že mají alergii na jód. Z odesílajícího parere byl tento údaj přepsán do přijímací i propouštěcí lékařské zprávy. Diskuze: Stejně jako neexistuje alergie na žádný iont (Na, K, Ca atd.), tak neexistuje alergie na jód. Tento údaj pochází z anamnézy alergické kontaktní dermatitidy na dezinfekční prostředek obsahující jód, ovšem jedná se o alergii na nosič, většinou povidon (např. Betadine). Zcela jinou problematiku tvoří údaj o alergii na JKL. Protože molekula JLK je příliš malá, aby působila jako antigen, nejedná se o pravou alergickou reakci, nýbrž o nežádoucí účinek podání JKL – idiosynkrazii s klinickým obrazem podobným alergii, tj. reakci alergoidní, která může způsobit anafylaktický šok, vzácně fatální. Závěr: Alergie na jód neexistuje a je s podivem, že tento mýtus u části lékařů/lékařek přetrvává. V tomto směru je nutné zvýšit úsilí ve pre- i postgraduální výchově a doufat, že tento mýtus/nonsens vymizí z hlav lékařů i ze zdravotnické dokumentace.