PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

VÝZNAM TESTOVÁNÍ KORONÁRNÍ VAZOREAKTIVITY ACETYLCHOLINEM
Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 424

Moravcová H. 1, Kala P. 2, Rezek M. 3, Gašpárková V. 4, Hájek P. 4, Máchal J. 5, Mareš J. 6, Hlinomaz O. 1

1 1.IKAK, FN USA Brno, ICRC, LFMU, Brno, 2 Kardiologická klinika 2. F UK a FN v Motole, FN v Motole, Institut Klinické a Experimentální Medicíny, Praha, 3 1.IKAK, FN USA Brno, ICRC, Brno, 4 FN v Motole, Kardiologická klinika 2. F UK a FN v Motole, Praha, 5 LFMU, MU, Brno, 6 ., IKEM, Praha


Úvod: Acetylcholinový (ACh) test, jako součást komplexního funkčního vyšetření koronárních tepen, se využívá k potvrzení koronárních spasmů a diagnostice vazospastické AP. Ta se může kromě bolestí na hrudi manifestovat také např. infarktem myokardu, závažnými arytmiemi nebo i náhlou srdeční smrtí. Test není v ČR využíván rutinně a proto je stanovení správné diagnózy obtížné. 

Cíl: Posoudit význam ACh testování u jednotlivých skupin pacientů, kteří byli indikováni na základě své klinické prezentace.

Metodika: Retrospektivní analýza souboru pacientů vyšetřených ACh testem, kteří byli zařazeni do registru CoroPhys-CZECH (registr komplexních koronárních funkčních vyšetření).
Výsledky: K 1.1.2026 jsme zařadili 120 pacientů. Indikace k testování: podezření na vasospastickou AP (70%), infarkt/ischemie myokardu bez obstrukce koronárních tepen (24%) a přeživší po srdeční zástavě či fibrilaci komor (6%). Test byl pozitivní u 62% pacientů. Nevyskytly se žádné závažné nežádoucí účinky. Ve skupině s pozitivním ACh testem byl vyšší počet předchozích hospitalizací pro AP i anamnesticky provedených koronarografií. U pacientů po srdeční zástavě byl ve skupině s pozitivním ACh testem trend k vyššímu výskytu arytmií. Ve skupině po infarktu myokardu bez obstrukce koronárních tepen byl spazmus prokázán u více než 70% pacientů.
Závěr: Provedení ACh testu se jeví jako bezpečné a přínosné. Identifikace vazospazmu a průkaz vazospastické AP přispívá k diferenciální diagnostice, vede k cílené terapii a potenciálně může snížit opakované hospitalizace a další invazivní vyšetření.

Tato práce vznikla na MU v rámci projektu "Nové trendy a vliv komorbidit v diagnostice, stratifikaci a terapii kardiovaskulárních onemocnění" číslo MUNI/A/1844/2025 podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce 2025.