PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Poster bude prezentovat kazuistiku 75letého pacienta přijatého pro bolesti břicha a zvracení, s nálezem objemného aneurysmatu subrenální aorty o maximálním rozměru 125mm přecházejícím na a. iliaca comm. l.sin., utlačujícího duodenum a způsobujícího žaludeční stagnaci. Vstupně byly laboratorně přítomny známky akutního renálního postižení s kreatininen 391µmol/l, ureou 21.2 mmol/l, hypokalémie, hypochloridémie a hyponatrémie. Po i.v. hydrataci a korekci mineralogramu došlo ke zlepšení renálních funkcí. Před zvažovaným akutním chirurgickým řešením symptomatického aneuryursmatu subrenální aorty byla doplněna předoperační vyšetření včetně echokardiografie a koronarografie s nálezem kritické aortální stenózy (Vmax 5,1 m/s, PGmean 65 mmHg, AVA 0,9cm2, AVAi 0,4 cm2, DVI 0,23) při normální funkci LKS a nemoci 3 tepen - prox. RIA 60%, prox. RC 80%, prox. ACD 50%. Na multioborovém indikačním semináři byl pacient indikována k endovaskulární ošetření aneurysmatu implantací stentgraftu v jedné době s katetrizační náhradou aortální chlopně.

Komplexní endovaskulární výkon prováděný v analgosedaci byl komplikován rozvojem extravazace při zavádění vodiče přes aneurysma a nutností změny strategie výkonu - jako první byly uzavřeny obě aa. iliacea int. vaskulárními plugy jako prevence endoleaku II. typu a následně byl implantován stentgraft Endurant IIs s finální optimální pozicí. Následně byla do aortální pozice implantována protéza Evolut FX 29mm. Pacient byl i přes angiograficky patrnou extravazaci na počátku výkonu po celou dobu hemodynamicky stabilní, po výkonu rozvinul LBBB s QRS 120ms, jinak byl pooperační průběh nekomplikovaný. 

Na kontrole 3 měsíce po výkonu byl pacient asymtomatický, CT prokázalo optimální pozicí graftu, bez patrného endoleaku, velikost vaku zůstala stacionární, echokardiograficky dobrá funkce protézy s lehkou paravalvulární regurgitací.