Úvod:
Pacienti s bikuspidální aortální chlopní jsou považováni za jedince se středním rizikem rozvoje infekční endokarditidy. Podle nejnovějších doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti rutinní antibiotická profylaxe před invazivními výkony u těchto pacientů není indikována, může však být zvážená individuálně.
Popis případu:
56letý muž s anamnézou bikuspidální aortální chlopně se sklerotizací cípů, po extrakci jednoho zubu přibližně před 6 měsíci se dostavil na urgentní příjem pro 4 měsíce recidivující horečky nejasné etiologie.
Pacient při vstupním vyšetření byl hemodynamicky stabilní, v laboratorním vyšetření měl zvýšené zánětlivé markery a elevaci troponinu I bez dynamiky. EKG a RTG hrudníku byly bez patologického nálezu. Při fyzikálním vyšetření byl auskultačně přítomen srdeční diastolický šelest, dále byly zjištěny nebolestivé erytematózní makulózní léze na dlaních a ploskách nohou.
Pro vysoké podezření na infekční endokarditidu byla již na urgentním příjmu provedena echokardiografie s nálezem velké vegetace (20×9 mm) na aortální chlopni s významnou regurgitací. Nález byl potvrzen i jícnovou echokardiografií za hospitalizace. Před zahájením empirické antibiotické terapie bylo odebráno pět párů hemokultur, všechny s negativním výsledkem. Pro velikost vegetace byl pacient indikován k urgentnímu kardiochirurgickému výkonu, čtvrtý den hospitalizace byla provedena náhrada aortální chlopně bioprotézou. Kultivací nativní chlopně byl prokázán Streptococcus oralis jako etiologický agens citlivý na ceftriaxon. Po čtyřech týdnech antibiotické terapie byl pacient propuštěn do ambulantní péče. Během dalšího sledování byl jeho klinický, laboratorní i echokardiografický nález opakovaně příznivý.
Závěr:
Cílem této kazuistiky je poukázat na nutnost zvážení antibiotické profylaxe před invazivními výkony u pacientů s bikuspidální aortální chlopní.
