VIEW AN ABSTRACT

Cíl: Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF) představuje rostoucí epidemiologickou zátěž ve stárnoucích populacích, přičemž ženy mají skoro dvojnásobně vyšší prevalenci HFpEF než muži. Tento rozdíl je částečně připisován jejich predispozici k mikrovaskulární dysfunkci, která se výrazně rozvíjí po menopauze, zřejmě pro úbytek hormonální ochrany. Klíčovou výzvou zůstává nalézt strategií pro záchyt ještě asymptomatického, subklinického stadia onemocnění, kdy jsou již přítomné jak cévní změny, tak i objektivní markery subklinických kardiálních změn. Sledovali jsme vztah cévních parametrů k echokardiografickým parametrům funkce levé i pravé komory u asymptomatické populace žen.
Metodika: Byla hodnocena data populačního vzorku žen ze studie „Prague Pre- and PostMenopausal Females study“: korelace poměru tlaků kotník/paže (ABI), palec/paže (TBI) a cardioankle vascular index (CAVI) s echokardiografickými parametry funkce levé a pravé komory: vlna E, poměr vln E/A, septální a laterální e, průměr E/e, indexovaný objem levé síně, rychlost regurgitace na trikuspidální chlopni a TAPSE (tricuspid annular plane systolic excursion). Jako možné confounders byly zahrnuty věk, body mass index, obvod pasu a tlaková amplituda. Hodnocení bylo provedeno metodou lineární regrese.
Výsledky: Byla analyzována data 274 žen (průměrný věk 70,1 ± 2,7 let). Ejekční frakce levé komory byla u všech vyšší než 45 % a jasné klinické známky HFpEF nebyly u žádné zjištěny. Byla zjištěna významná pozitivní korelace TBI s TAPSE (r=0,21; p=0,005). Mezi ostatními sledovanými parametry významné korelace nalezeny nebyly.
Závěr: U asymptomatických žen byla nalezena významná asociace mezi parametrem periferní cirkulace (TBI) a funkcí pravé komory (TAPSE). V budoucím výzkumu HFpEF u žen je proto vhodné se zabývat i stavem periferního cévního systému a funkcí pravé komory.