Cíl: Dosavadní data naznačují, že OCT kalciové skóre 3–4 je asociováno s horší expanzí stentu po PCI. Cílem práce bylo zhodnotit vliv tíže koronárních kalcifikací, stanovené pomocí optické koherentní tomografie (OCT), na průběh intervence, délku procedury a výskyt komplikací.
Soubor a Metodika: V rámci jednoročního sledování na jednom pracovišti bylo provedeno OCT vyšetření u celkem 109 pacientů. Do finální analýzy byl zařazen soubor 52 pacientů, u nichž bylo OCT provedeno před i po PCI. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin dle kalciového skóre: skupina s nízkou zátěží (skóre 0–2; n=35; 67,3 %) a skupina s vysokou zátěží (skóre 3–4; n=17; 32,7 %). Sledovali jsme použití intravaskulární litotrypse (IVL), čas procedury a výskyt disekcí. Pro statistické porovnání byl použit Fisherův exaktní test a Mann-Whitneyův U test (hladina významnosti p < 0,05).
Výsledky: Byl prokázán statisticky významný rozdíl v délce trvání procedury. Pacienti s vysokým kalciovým skóre (3–4) měli významně delší čas výkonu (medián 80 min; průměr 86,5 ± 39,0 min) oproti pacientům s nižším skóre (medián 50 min; průměr 57,5 ± 30,5 min; p = 0,0075). Použití IVL bylo častější ve skupině s vysokým skóre (17,6 % vs 2,9 %), rozdíl však nedosáhl statistické významnosti (p = 0,097), pravděpodobně vlivem velikosti souboru. Ve výskytu disekcí nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (17,6 % ve skupině s vysokým skóre vs 22,9 % ve skupině s nízkým skóre; p = 1,0).
Závěr: Vysoké kalciové skóre (3–4) dle OCT, které je známým prediktorem horší expanze stentu, je v našem souboru asociováno s významně delším časem procedury. To odráží vyšší technickou náročnost ošetření těchto komplexních lézí. Přestože byl patrný trend k častějšímu využití IVL u těžších kalcifikací, statisticky významný rozdíl nebyl prokázán a riziko disekcí se mezi skupinami nelišilo.
Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
