VIEW AN ABSTRACT

KOMBINACE PFA A MITRACLIP V JEDNOM VÝKONU U VYSOCE RIZIKOVÝCH PACIENTŮ: PROSPEKTIVNÍ JEDNOCENTRICKÁ ZKUŠENOST
Topic: Interventional cardiology
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 205

Cesnaková Konečná A. 1, Jiravský O. 2, Hudec M. 3, Chovančík J. 4

1 Kardiologické oddělení/ katedra interních oboru, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí/ Lékařská fakulta OSU, Třinec/ Ostrava, 2 kardiocentrum, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí, Třinec, 3 Kardiologické oddělení, Nemocnice Agel Třínec- Podlesí, Třinec, 4 Kardiologické oddělení, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí, Třinec


Fibrilace síní (FS) a těžká mitrální regurgitace (MR) se často vyskytují současně a jsou propojeny obousměrnými patofyziologickými mechanismy. Transkatetrální oprava mitrální chlopně (TEER) i katetrizační ablace FS se v klinické praxi obvykle provádějí odděleně. Klinická proveditelnost a bezpečnost kombinace pulzní ablace (PFA) s TEER v jedném zákroku však není dostatečně popsána.


Provedli jsme prospektivní jednocentrickou studii zahrnující 10 pacientů s vysokým chirurgickým rizikem, u nichž byla v období prosinec 2023 až březen 2025 provedena kombinovaná PFA a implantace systému MitraClip. Oba výkony byly realizovány při jediné transseptální punkci. Tlak v levé síni byl měřen bezprostředně před a po implantaci klipu. Transtorakální echokardiografie byla provedena při vstupu a za 6 měsíců. Klinické sledování zahrnovalo hodnocení funkční třídy NYHA a srdečního rytmu po 1, 3 a 6 měsících.

Kombinovaný výkon byl úspěšně dokončen u všech pacientů při použití jedné transseptální punkce; medián délky výkonu činil 102 minut. Průměrný tlak v levé síni se po implantaci klipu změnil z 13,5±6,3 na 11,6±5,4 mm Hg (p=0,36). MR se periprocedurálně zlepšila na ≤2+ u 70 % pacientů. Po 6 měsících bylo 90 % pacientů v sinusovém rytmu (95% CI, 56 až 100) a funkční třída NYHA se zlepšila z 2,8±0,4 na 1,8±0,6 (p=0,008; Cohenovo d=1,15). Nebyla zaznamenána cévní mozková příhoda, tamponáda ani komplikace související se zařízením.

Kombinace PFA a TEER v jedném zákroku byla v tomto malém prospektivním souboru proveditelná a bez závažných periprocedurálních komplikací, s udržením sinusového rytmu a klinicky významným funkčním zlepšením po 6 měsících. Výsledky podporují vhodnost další zkoumání v multicentrických studiích.