PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

TKS A ICD U MLADŠÍCH PACIENTŮ- DATA JEDNOHO KARDIOCENTRA ZA ROK 2025 V POROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍMI STUDIEMI
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 411

Cesnaková Konečná A. 1, Jiravský O. 2, Szmek B. 3, Ranič I. 4, Chovančík J. 5

1 Kardiologické oddělení/ katedra interních oboru, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí/ Lékařská fakulta OSU, Třinec/ Ostrava, 2 kardiocentrum, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí, Třinec, 3 Kardiologické oddělení, Nemocnice Agel Třínec Podlesí, Třínec, 4 kardiologické oddělení/katedra interních oboru, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí/ LF OSU, Třinec/ Ostrava, 5 Kardiologické oddělení, Nemocnice Agel Třinec- Podlesí, Třinec


Pro celosvětově stoupající četnost implantaci kardiostimulátoru jsme se rozhodli porovnat indikace a etiologii implantací trvalého kardiostimulátoru (TKS) a implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD) u pacientů v našem kardiocentru se zaměřením na mladších pcientov.


Retrospektivní analýza všech implantací TKS a ICD v našem centru s věkovou stratifikací za rok 2025. U ICD jsme hodnotili indikaci - primární vs. sekundární prevenci, comorbidity. U TKS jsme klasifikovali etiologii poruch AV převodu a podíl idiopatických případů po standardní i pokročilé diagnostice (CMR, FDG-PET/CT, endomyokardiální biopsie; genetické vyšetření dle indikace). Výsledky jsme srovnávali se zahraničními studiemi.


Implantace TKS i ICD byly u mladších méně časté než u starších. U ICD v našem souboru převažovala primární prevence napříč věkem, v souladu s mezinárodními registry. U TKS byly patrné výrazné věkové rozdíly v etiologii: u starších dominovalo degenerativní a ischemické postižení převodního systému, zatímco u mladších se častěji uplatňovala zánětlivá, infiltrační a geneticky podmíněná onemocnění, idiopatické a po KCH výkonu. Navzdory rozšíření moderních metod zůstával podíl případů bez určené etiologie vysoký a srovnatelný se světovými soubory. A jak upozorňuje Dánská populační studie pacientů s TKS (1996–2015) u nemocných bez určené etiologie popsala 3–4násobně vyšší riziko úmrtí, hospitalizace pro srdeční selhání a maligních komorových arytmií.

Naše data potvrzují, že zásadní věkové rozdíly se týkají zejména kardiostimulace, kde přetrvává klinicky relevantní podíl idiopatických AV blokád. Standardizovaný, multidisciplinární diagnostický algoritmus včetně pokročilého zobrazování a cílené genetiky může zlepšit etiologickou klasifikaci, stratifikaci rizika a následnou léčbu.