Cíl
Fibrilace síní (FS), zejména u obézních pacientů, je spojena se zvýšenými koncentracemi markerů zánětu a se změnami v adipokinovém profilu souvisejícím s funkcí tukové tkáně. Cílem práce bylo porovnat koncentrace vybraných cytokinů spojených se zánětem a obezitou mezi skupinami obézních pacientů s FS a bez FS.
Soubor a metodika
Do analýzy bylo zařazeno 54 osob rozdělených do tří skupin po 18 pacientech: (1) FS a BMI > 40 kg/m², (2) FS a BMI 30–40 kg/m² a (3) obézní pacienti s BMI > 40 kg/m² bez FS. Průměrný věk činil 58,3 ± 9,7, 56,7 ± 11,8 a 49,7 ± 10,0 let; zastoupení žen bylo 27,8 %, 11,1 % a 44,4 %. Diabetes mellitus 2. typu byl přítomen u 33,3 %, 27,8 % a 38,9 % pacientů. Stanoveny byly koncentrace adiponektinu, IL-6, leptinu, ST2/IL-33R a TGF-β1. Hodnoty jsou uváděny jako medián (IQR). Ke srovnání skupin byl použit Kruskal–Wallisův test, významnost byla posuzována s korekcí na vícenásobné testování (Holm).
Výsledky
Nejvýraznější rozdíly mezi skupinami byly zjištěny u leptinu (p < 0,001), s nejvyššími hodnotami u obézních pacientů bez FS, nižšími u pacientů s FS a BMI > 40 kg/m² a nejnižšími u pacientů s FS a BMI 30–40 kg/m². Rozdíly byly pozorovány také u IL-6 (p = 0,034), s nižšími koncentracemi ve skupině FS a BMI 30–40 kg/m² ve srovnání s pacienty s BMI > 40 kg/m² bez ohledu na přítomnost FS. Podobně se lišily koncentrace TGF-β1 (p = 0,034), s nejvyššími hodnotami ve skupině FS a BMI 30–40 kg/m². U ST2/IL-33R a adiponektinu nebyly po korekci prokázány statisticky významné rozdíly.
Závěr
Cytokinní profil se v této kohortě lišil mezi sledovanými skupinami a vykazoval rozdílné vzorce ve vztahu k obezitě a FS. Zatímco leptin odrážel především metabolickou zátěž, u IL-6 a TGF-β1 nebyl pozorován konzistentní vzorec zvýšení specificky spojený s FS, přestože jsou tyto cytokiny v literatuře často spojovány se zánětlivými a fibrotickými procesy.