českyenglish

4202011_email_gmail_mail_logo_social_icon.png  4102573_applications_facebook_media_social_icon.png  11244080_x_twitter_elon_musk_twitter_new_logo_icon.png  5296501_linkedin_network_linkedin_logo_icon.png  386762_youtube_video_you_tube_icon.png

Generální partner

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

ZDRAVOTNÍK V ROLI PACIENTA: DOPAD SMĚNNÉHO PROVOZU A ŽIVOTNÍHO STYLU NA NAŠE ZDRAVÍ – ANALÝZA DAT Z LONGEVITY BLUE ZONE
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 319
Szotkowská V. 1, Jiravská-Godula B. 2, Samiec J. 3, Kadlubcová A. 4, Kantor M. 4, Chovančík J. 5, Jiravský O. 5

1 centrum preventivní medicíny, Nemocnice AGEL Třinec Podlesí a.s,, Třinec, 2 Centrum preventivní medicíny, Centrum sportovní kardiologie, Nemocnice AGEL Třinec Podlesí a.s,, Třinec, 3 Centrum preventivní medicíny, Nemocnice AGEL Třinec Podlesí a.s,, Třinec, 4 Telemedicínské centrum, Nemocnice AGEL Třinec Podlesí a.s,, Třinec, 5 Kardiocentrum, Nemocnice AGEL Třinec Podlesí a.s,, Třinec


Úvod: Směnný provoz, chronický stres a nepravidelný režim mohou u nelékařských zdravotnických pracovníků zvyšovat kardiometabolické riziko. Cílem bylo v reálném prostředí odborné akce 26. Kardiodne zmapovat vybrané modifikovatelné determinanty zdraví a poskytnout cílenou edukaci.


Metody: V rámci 26. Kardiodne byla zřízena interaktivní zóna „Longevity Blue Zone“. Dobrovolný screening absolvovalo 212 zdravotníků. Data byla sbírána na osmi stanovištích (spánek a cirkadiánní návyky, pobyt na denním světle, výživa a symptomy inzulinové rezistence, pohyb/svalová síla, stres) a zaznamenána do „Longevity pasu“. Provedena byla deskriptivní analýza.


Výsledky: Sběr dat odhalil alarmující dopady profesní zátěže na regeneraci a metabolismus. Nejvýraznějším problémem je chronický nedostatek spánku – 65,1 % účastníků spí méně než 7 hodin denně, přičemž 16,3 % spí dokonce pod kritickou hranicí 6 hodin. Tento deficit koreluje s nedostatečným pobytem na denním světle, kdy více než polovina (55,1 %) zdravotníků tráví venku méně než hodinu denně. V oblasti výživy a metabolismu pociťuje 58,3 % účastníků na sobě příznaky inzulinové rezistence (např. chutě na sladké, únava po jídle). Ačkoliv je povědomí o vitamínu D vysoké, 40,6 % zdravotníků jej buď neužívá, nebo jej užívá „naslepo“ bez znalosti správné dávky.Pozitivním zjištěním je, že fyzická kondice (měřená silou stisku) je u zdravotníků zachována – pouze 4,8 % mělo výsledky pod normou.

Závěr: U zdravotníků byla zachycena vysoká prevalence spánkového deficitu a dalších behaviorálních/metabolických rizikových faktorů, které mohou přispívat k dlouhodobému kardiometabolické zatížení. Krátký, strukturovaný screening spojený s okamžitou edukací je proveditelný a představuje pragmatický nástroj podpory prevence a zdravotní gramotnosti zdravotníků.