AKUTNÍ TYREOIDEKTOMIE JAKO ŘEŠENÍ REFRAKTERNÍ ELEKTRICKÉ BOUŘE U PACIENTKY S AMIODARONEM INDUKOVANOU TYREOTOXIKÓZOU
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy | |
| Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 352 | |
| Hnidka M. 1, Cesnaková Konečná A. 1, Špaček R. 1 1 Kardiologie, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, Třinec | |
Úvod: Amiodaronem indukovaná tyreotoxikóza (AIT) představuje závažnou komplikaci antiarytmické léčby, která u pacientů s nízkou ejekční frakcí levé komory dramaticky zvyšuje riziko maligních arytmií. Zatímco konzervativní postup je standardem, v případech refrakterní elektrické bouře vyvolané tyreotoxickým stavem je urgentní tyreoidektomie raritním, ale život zachraňujícím řešením, které eliminuje proarytmogenní trigger a umožňuje opětovné podání amiodaronu. Kazuistika: Prezentujeme případ 68leté pacientky se srdeční sarkoidózou a těžkou dysfunkcí LK, která byla přijata pro recidivují výboje ICD pro monomorfní komorové tachykardie. Při přijetí byla diagnostikována AIT 2. typu (fT4 neměřitelně vysoké, TRAK v normě, vaskularizace na UZ snížená). Navzdory vysazení amiodaronu, terapii kortikoidy, betablokátory a opakovaným blokádám ganglion stellatum (bilaterálně) došlo k progresi do recidivujících elektrických bouří. Stav vyžadoval analgosedaci dexdorem, overdrive stimulaci (90/min) a přechodné podávání kontinuálního ajmalinu. Vzhledem k perzistující tyreotoxikóze jako hlavnímu spouštěči arytmií a nemožnosti dosáhnout stability konzervativním postupem bylo po mezioborové konzultaci rozhodnuto o urgentní tyreoidektomii. Po chirurgickém odstranění štítné žlázy znovunasazení amiodaronu došlo ke stabilizaci rytmu. V druhé době se plánuje reablace komorové tachykardie, která by pravděpodobně v terénu aktivní tyreotoxikózy nebyla uspěšná. Závěr: Akutní tyreoidektomie představuje vysoce efektivní řešení u vybrané skupiny pacientů s refrakterními arytmiemi na podkladě AIT. Kazuistika zdůrazňuje nutnost včasné identifikace tyreotoxického triggeru a význam rychlé multidisciplinární spolupráce kardiologa, endokrinologa a chirurga v situaci, kdy konvenční antiarytmická terapie selhává. | |
