Cíl:
Fyziologická stimulace je novou alternativou srdeční resynchronizační terapie (CRT) u nemocných se srdečním selháním a rozšířeným QRS komplexem. Cílem této práce je zhodnotit míru responderství a komorové dyssynchronie u pacientů s levoraménkovou blokádou (LBBB) podstupujících CRT.
Soubor a metodika:
Soubor se skládá z konsekutivních pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (LVEF) srdeční < 40 % a LBBB indikovaných k CRT pomocí stimulace oblasti levého raménka Tawarova (LBBAP) ve Fakultní Nemocnici Královské Vinohrady a Catharina Heart and Vascular Center Eindhoven. Podmínkou zařazení byla úspěšná LBBAP. Před výkonem a 6 měsíců po výkonu byla provedena echokardiografie, která byla hodnocena 2 hodnotiteli. Klinické údaje byly získány při vstupní hospitalizaci a při klinické kontrole po 6 měsících. Jako respondéři byli hodnoceni pacienti u kterých došlo k regresi LVESV > 15 % (pokud byla změna > 30 % byli hodnoceni jako super-respondéři). Komorová dyssynchronie byla hodnocena pomocí Ultra-vysoko-frekvenčního EKG (e-DYS) a šíře QRS (QRSd) před výkonem a ihned po výkonu.
Výsledky:
Do analýzy bylo zahrnuto 100 pacientů průměrného věku 69±11 let – další podrobnosti viz obr. 1. V průběhu 6 měsíčního sledování došlo ke změně průměru třídy NYHA z 2.3 ± 0.7 na 1.5 ± 0.7 (p<0.001), změně LVESV ze 122±46 ml na 68±32 ml (p<0.001) a změně EF z 31±8 % na 46±9 % (p<0.001) - obr. 2. Respondérů bylo 86 (z nich 71 super-respondérů) a non—respondérů 14. E-DYS klesl po implantaci z 86±25ms na -15±22ms (p<0.001) a QRSd ze 172±17ms na 154±18ms (p<0.001).
Závěr:
Stimulace oblasti levého raménka Tawarova je efektivní metodou resynchronizační terapie, která vede k reverzní remodelaci levé komory srdeční, regresi komorové dyssynchronie a dušnosti a je spojena s mimořádně vysokou mírou respondérství i super-respondérství.
