PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Sekundární arteriální hypertenze tvoří zhruba 5-10 % všech forem hypertenze. Její výskyt je častější u rezistentní či obtížně léčitelné hypertenze, zvláště v mladším dospělém věku. Význam diagnostiky spočívá zejména v možnosti specifické léčby. Tato kazuistika popisuje případ mladé pacientky referované pro časný záchyt hypertenze s cílem poukázat na možnou diferenciální diagnostiku.

Popis případu: 22letá žena byla referována do hypertenzního centra praktickým lékařem pro časný záchyt hypertenze. Anamnesticky byla pacientka bez významných komorbidit, vstupním vyšetřením a AMTK byla potvrzena setrvalá systolicko-diastolická hypertenze. V rámci screeningu sekundární etiologie byl odebrán poměr aldosteron/renin (ARR), kterým byl prokázán sekundární hyperaldosteronismus. Vzhledem k suspekci na renovaskulární etiologie a habitu pacientky byla následně indikována CT angiografie renálních tepen, kde byla popsána svraštělá levá ledvina s gracilní renální arterií bez známek stenózy či aneuryzmat a s kompenzatorní hypertrofií pravé ledviny. Tímto byla potvrzena renovaskulární hypertenze, s pracovní diagnózou unilaterální renální hypoplázie byla pacientka odeslána na urologii a zároveň byla po domluvě s pacientkou zvolena farmakoterapie dvojkombinací ACE inhibitoru s kalciovým blokátorem za důsledné antikoncepce.

Závěr: Renovaskulární hypertenze představuje častou příčinu sekundární hypertenze (2-5 % neselektovaných hypertoniků). V praxi se nejčastější setkáváme s aterosklerotickým postižením renálních tepen, méně často s fibromuskulární dysplazií zejména u mladých žen, vzácnou příčinou však může být také primární renální hypoplazie s charakteristickým arteriálním tubulárním zúžením bez segmentálních stenóz, která se může demaskovat až rozvojem arteriální hypertenze. Kauzální léčbou poté může být provedení nefrektomie.