Úvod
Při fibrilaci síní je zdrojem trombu během kardioembolizačních CMP ve více než 90 % případů ouško levé síně (LAA). Prevencí je antikoagulační léčba, možnou alternativou je katetrizační okluze ouška levé síně (LAAC). Cílem práce je prezentovat aktuální data týkající se katetrizačního řešení komplikací LAAC spolu se zkušenostmi Kardiocentra NNH na konkrétních pacientech.
Soubor
LAAC byla od roku 2004 provedena u 760 pacientů. Komplikace byly katetrizačně řešeny celkem u 8 pacientů – 2x perikardiocentéza pro periprocedurální tamponádu srdeční, 3x uzavřen leak kolem okludéru implantací dalšího okludéru, 1x katetrizačně extrahován embolizovaný okludér, 1x uzavřena lacerace LAA při jeho invaginaci kombinací implantace okludéru LAA a ablace pulsním polem, 1x extrahován okludér implantovaný na jiném pracovišti do plicní žíly.
Výsledky
U všech 8 pacientů (100 % úspěšnost) se podařilo katetrizační cestou vyřešit příslušnou komplikaci a tím pádem eliminovat hrozící kardiochirurgickou operaci a s ní spojenou zátěž pro pacienta.
Celkově se v našem registru akutní komplikace (tamponáda srdeční, ischemická CMP a embolizace okludéru) při LAAC vyskytly u méně než 1 % pacientů. Z komplikací dlouhodobých je nejčastější leak (30 % pacientů) – v naprosté většině případů malý (do 3 mm) a nevyžadující další řešení. Device–related trombóza se objevuje u 5 % pacientů.
Závěr
I přes aktuální celosvětovou absenci větších zkušeností a dat či dedikovaného instrumentária, představuje katetrizační řešení komplikací LAAC u vybraných pacientů plnohodnotnou alternativu kardiochirurgické operace s výrazně nižší mírou zátěže, pokud konzervativní léčba selhala, nebo není možná. S ohledem na specifičnost problematiky a limitované množství pacientů ani do budoucna nelze očekávat data z velkých studií či registrů a bude nadále nutné přistupovat ke každému pacientovi individuálně.
