AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM U PACIENTŮ S DEPRESÍ: FARMAKOLOGICKÉ INTERAKCE A ROLE SESTRY | XXXIV. Výroční sjezd České kardiologické společnosti

Deprese je významným nezávislým rizikovým faktorem rozvoje ischemické choroby srdeční a akutního koronárního syndromu (AKS). V klinické praxi se proto stále častěji setkáváme s pacienty hospitalizovanými pro AKS, kteří současně užívají antidepresiva. Zároveň je výskyt depresivních epizod po prodělaném AKS výrazně vyšší a neléčená deprese negativně ovlivňuje prognózu, adherenci k léčbě i kvalitu života pacienta.

Cílem této práce je shrnout aktuální poznatky o bezpečnosti antidepresivní léčby u pacientů s AKS a zdůraznit roli sestry při prevenci komplikací spojených s farmakoterapií.

Byla provedena rešerše odborných databází PubMed, Web of Science a Cochrane Database se zaměřením na interakce mezi antidepresivy a kardiologickou léčbou a na doporučení pro klinickou praxi. Výsledky ukazují, že mezi antidepresivy a antiagregační či antiarytmickou léčbou existují klinicky významné lékové interakce. Z dostupných důkazů vyplývá, že selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním bezpečnější volbou než tricyklická antidepresiva, která jsou spojena s vyšším rizikem arytmií a nežádoucích účinků.

Bezpečná farmakoterapie u pacientů s AKS a depresí vyžaduje úzkou spolupráci multidisciplinárního týmu. Sestra má v tomto procesu klíčovou roli – sleduje klinický stav pacienta, monitoruje možné nežádoucí účinky a lékové interakce, podílí se na včasném rozpoznání psychických obtíží a zajišťuje edukaci pacienta i jeho rodiny.

Včasná diagnostika a adekvátní léčba deprese, zejména pomocí SSRI, může vést ke zlepšení psychického stavu pacienta, lepší adherenci ke kardiologické léčbě a příznivě ovlivnit celkovou prognózu. Integrace psychiatrické a kardiologické péče spolu s aktivní rolí sestry přispívá k bezpečnější a efektivnější péči o pacienty s akutním koronárním syndromem.

AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM U PACIENTŮ S DEPRESÍ: FARMAKOLOGICKÉ INTERAKCE A ROLE SESTRY Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 314


Gabrišková M. ¹, Uliňáková P. ¹, Gallusová J. ¹, Krüger A. ² ¹ Akutní kardiologie, NNH, Praha, ² KJ, NNH, Praha
Deprese je významným nezávislým rizikovým faktorem rozvoje ischemické choroby srdeční a akutního koronárního syndromu (AKS). V klinické praxi se proto stále častěji setkáváme s pacienty hospitalizovanými pro AKS, kteří současně užívají antidepresiva. Zároveň je výskyt depresivních epizod po prodělaném AKS výrazně vyšší a neléčená deprese negativně ovlivňuje prognózu, adherenci k léčbě i kvalitu života pacienta. Cílem této práce je shrnout aktuální poznatky o bezpečnosti antidepresivní léčby u pacientů s AKS a zdůraznit roli sestry při prevenci komplikací spojených s farmakoterapií. Byla provedena rešerše odborných databází PubMed, Web of Science a Cochrane Database se zaměřením na interakce mezi antidepresivy a kardiologickou léčbou a na doporučení pro klinickou praxi. Výsledky ukazují, že mezi antidepresivy a antiagregační či antiarytmickou léčbou existují klinicky významné lékové interakce. Z dostupných důkazů vyplývá, že selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním bezpečnější volbou než tricyklická antidepresiva, která jsou spojena s vyšším rizikem arytmií a nežádoucích účinků. Bezpečná farmakoterapie u pacientů s AKS a depresí vyžaduje úzkou spolupráci multidisciplinárního týmu. Sestra má v tomto procesu klíčovou roli – sleduje klinický stav pacienta, monitoruje možné nežádoucí účinky a lékové interakce, podílí se na včasném rozpoznání psychických obtíží a zajišťuje edukaci pacienta i jeho rodiny. Včasná diagnostika a adekvátní léčba deprese, zejména pomocí SSRI, může vést ke zlepšení psychického stavu pacienta, lepší adherenci ke kardiologické léčbě a příznivě ovlivnit celkovou prognózu. Integrace psychiatrické a kardiologické péče spolu s aktivní rolí sestry přispívá k bezpečnější a efektivnější péči o pacienty s akutním koronárním syndromem.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA