Úvod: V současné éře cílené ATB terapie je purulentní perikarditida poměrně vzácnou nozologickou jednotkou. Klinicky probíhá nejčastěji pod obrazem závažného septického stavu.
Kazuistika: 68letá žena byla původně hospitalizována ve spádové nemocnici pro septický stav s objemným perikardiálním výpotkem při podezření na akutní perikarditidu. Přes iniciální konzervativní léčbu došlo k rozvoji srdeční tamponády s nutností urgentní perikardiální drenáže. Překvapivým nálezem byl purulentní charakter výpotku s kultivačním záchytem Staphylococcus aureus, načež zahájena cílená ATB terapie. Po počáteční stabilizaci byla pacientka přeložena na naše pracoviště. Dle UZ srdce přítomen pouze nevýznamný reziduální výpotek. Možný zdroj infektu v rámci došetřování stavu nenalezen. Pro kolísající známky zánětu zahájena prevence konstrikce při perikarditidě a eskalována ATB. Nemocná nadále oběhově stabilní, schopna rehabilitace.
V dalším průběhu došlo k náhlé přechodné poruše vědomí s rozvojem oběhové nestability, na bedside UZ srdce popsána objemná masa před pravou síní s lokálním útlakem, pravděpodobně koagulum. Pacientka na základě tohoto nálezu indikována k urgentní kardiochirurgické revizi. Po evakuaci hnisu z perikardu a odstranění přítomných koagul došlo k masivnímu chirurgicky neošetřitelnému krvácení, v nepřehledném terénu nejspíše zdrojem zánětlivě změněná, rozvlákněná zadní stěna aorty. I přes veškerou snahu došlo k exsanguinaci a úmrtí nemocné během operačního výkonu. Při pitvě byl prokázán rozsáhlý defekt zadní stěny kořene aorty na podkladě lokálního šíření zánětu, jiný zdroj infektu nebyl prokázán.
Závěr: Purulentní perikarditida zůstává i přes včasnou a cílenou léčbu onemocněním s vysokou mortalitou, obávanou komplikací je rozvoj konstrikce. Zdrojem infekce může být lokální šíření, hematogenní rozsev, iatrogenní kontaminace či penetrující poranění.