českyenglish

GENERÁLNÍ PARTNER

VIEW AN ABSTRACT

PRŮNIK VANKOMYCINU DO EXUDÁTU U NEMOCNÝCH S HLUBOKOU INFEKCÍ STERNA PO OPERACI SRDCE, LÉČENOU PODTLAKOVOU TERAPIÍ: PILOTNÍ STUDIE
Topic: Pharmacotherapy
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 225
Etický kodex:
Podpora výzkumu / granty: Podpořeno MZ ČR – RVO-FNOs/2021.
Kolek M. 1, Ďuricová J. 2, Brozmanová H. 2, Šištík P. 2, Juřica J. 3, Kaňková K. 1, Motyka O. 4, Kacířová I. 2

1 Kardiochirurgické centrum, FN Ostrava, Ostrava, 2 Oddělení klinické farmakologie, Ústav laboratorní medicíny, FN Ostrava, Ostrava, 3 Farmakologický ústav, Lékařská fakulta, MU Brno, Brno, 4 Katedra environmentálního inženýrství, Hornicko-geologická fakulta, VŠB - Technická univerzita Ostrava, Ostrava


Cíl: Efektivní komplexní léčba hluboké sternální infekce (DSWI) vyžaduje kombinaci adekvátní chirurgické, podtlakové (NPWT) a cílené antibiotické léčby, při níž jsou dosahovány dostatečné tkáňové koncentrace antibiotik. Cílem této studie bylo posoudit průnik vankomycinu do ranného exsudátu u pacientů s DSWI po operaci srdce, léčenou NPWT.
Metodika: Do této prospektivní observační klinické studie bylo zařazeno 10 konsekutivních pacientů s post-sternotomickou infekcí. Během 1. odběrového dne byly provedeny paralelní odběry vzorků krve a exsudátu v čase 0 (před podáním dávky) a za 0.5, 1, 2, 3 a 6 hodin po podání vankomycinu. Další odběry vzorků (pouze před podáním) byly provedeny v následujících třech po sobě jdoucích dnech. Pro hodnocení průniku vankomycinu do exudátu byl kalkulován poměr koncentrací v exsudátu a séru, a to jak pro koncentraci celkovou, tak pro koncentraci volné frakce.
Výsledky: Poměr průměrné koncentrace vankomycinu v exsudátu k průměrné koncentraci v séru (obojí z plochy pod křivkou) byl vyšší pro koncentraci volné (nevázané) frakce (1.51 ± 0.53) než pro celkovou (vázanou + nevázanou) koncentraci (0.91 ± 0.29) (p = 0.049) (Obr. 1). Procento volného vankomycinu bylo vyšší v exsudátu z rány než v séru (0.79 ± 0.19 vs. 0.46 ± 0.16; p = 0.04). Dobrý průnik vankomycinu do rány byl zachován také v následujících třech po sobě jdoucích dnech (poměr údolních koncentrací vankomycinu v exsudátu a v séru > 1) (Obr. 2). DSWI vedla k signifikantnímu prodloužení hospitalizace nemocných – 46 ± 11.6 vs. 14 ± 11.7 dnů (p < 0.001). U dvou pacientů došlo k pozdní recidivě DSWI. Hospitalizační i 90-denní mortalita byly nulové. Jeden pacient zemřel během sledování (medián 2.5 roku) na infekční endokarditidu aortální chlopně.
Závěr: Vankomycin efektivně proniká do exsudátu u pacientů s DSWI po operaci srdce, léčenou NPWT.
Podpořeno MZ ČR – RVO-FNOs/2021.