Úvod:
Terapie pokročilého srdečního selhání (HF), jako je transplantace srdce a LVAD, je dostupná omezenému počtu pacientů. U kandidátů této léčby je důležité zhodnocení psychologických a sociálních determinant. Psychosociální zhodnocení vyžaduje multidisciplinární přístup. Mezinárodní společnost pro transplantaci srdce a plic vydala v r. 2018 stanovisko na podporu konzistentnosti psychosociálního hodnocení napříč programy pokročilého HF, ale vzhledem k současnému stavu důkazů chybí konkrétní doporučení. Další studie jsou nezbytné k dešifrování nejdůležitějších psychosociálních proměnných a nezbytné jsou i studie hodnotící účinnost intervencí vedoucích ke zlepšení dodržování léčebných režimů.
Popis případu:
65letý polymorbidní kuřák s CHOPN, pokročilým HF s těžkou systolickou dysfunkcí levé komory ischemické etiologie, po 4xCABG, se CRT-D, permanentní fibrilací síní, po neselektivní ablaci AV junkce, s implantovaným hemodynamickým senzorem FIRE1 v dolní duté žíle (hodnotícím její plochu a kolapsibilitu), byl přijat pro opětovnou akutní dekompenzaci chronického HF s těžkou hypervolémií a kongescí. Terapií dosaženo výrazně negativní tekutinové bilance s váhovým úbytkem 26kg. Průběh hospitalizace komplikován nespoluprací pacienta a recidivujícími delirantními stavy. Vzhledem k neúspěšné snaze o weaning z kombinované inotropní podpory byl pacient přeložen do transplantcentra k posouzení indikace LVAD. Po důkladném opakovaném psychologickém a psychiatrickém posouzení byl pro noncompliance a recidivující delirantní stavy pacient kontraindikován. Přeložen zpět na naše pracoviště, kde paliativním týmem rozhodnuto o paliativní péči.
Závěr:
Posouzení psychosociálních faktorů je nedílnou součástí rozhodovacího procesu při zvažování léčebné strategie u pokročilého HF.
