českyenglish

GENERÁLNÍ PARTNER

VIEW AN ABSTRACT

PROCEDURÁLNÍ CHARAKTERISTIKY A PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ BI-ATRIÁLNÍ VS. LEVOSÍŇOVÉ PULZNÍ ABLACE U DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ
Topic: Heart rhythm disorders
Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 491
Fiala M.1, Lehár F.2, Černošek M.1, Jež J.3, Bulková V.1, Rybka L.1, Funasako T.2, Toman O.4, Kala P.5

1 oddělení arytmologie, Centrum kardiovaskulární péče Neuron Medical, Brno, 2 Neuron Medical, Centrum kardiovaskulární péče, Brno, 3 Neuron Medical s.r.o., Centrum kardiovaskulární péče, Brno, 4 Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno, 5 I. Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno


Cíl: Některé dřívější práce naznačují, že ukončení dlouhodobé perzistentní fibrilace síní (DPFS) a obnovení sinusového rytmu (SR) ablací klinické výsledky zlepšuje a že přídatná ablace v pravé síni (PS) počet obnovení SR zvyšuje. Cílem je srovnat charakteristiky a výsledky výkonů a průběžné klinické výsledky prospektivního randomizovaného srovnání bi-atriální (Skupina BA) vs. levosíňové (Skupina LS) PFA pro DPFS.
Metodika: V 1/2023-12/2024 bylo 318 pacientů s DPFS (66±9 let, 96 žen) randomizováno k BA PFA (n=159) vs. LS PFA (n=159). Pokud se nepodařilo DPFS terminovat do SR nebo síňové tachykardie (AT) ablací v LS, pacienti randomizovaní k BA ablaci měli ještě limitovanou PFA v PS s ideálním cílem terminovat FS a obnovit SR ablací. Ablace na přední stěně LS a místech rizikových poškození časné aktivace ouška LS nebo SA či AV uzlu se neprováděla. Konvertovaná AT byla cílena selektivně. Sledování zahrnovalo 7denní monitoraci EKG za 3, 6, (9),12,18 a 12 měsíců.
Výsledky: Ve skupinách BA vs.LS byly čas výkonu a skiaskopie 78±15 vs. 77±16 minut (p=0,67), resp. 7,2±4 vs. 6,5±3,4 minut (p=0,1) a bylo aplikováno 122±26 vs. 114±28 (p=0,01) sérií PFA. Kompletní izolace plicních žil a zadní stěny LS byly dosaženy u všech pacientů; blokáda mitrálního isthmu u 92% vs. 95% pacientů. Terminace FS se zdařila u 82 (52%) vs. 64 (40%) pacientů. Ve skupině BA byla FS terminována ablací v PS u 21 pacientů. SR byl obnoven u 75 (47%) vs. 56 (35%) pacientů. Průběžně u 110 vs. 110 pacientů s ≥6 měsíčním sledováním a ≥2 monitoracemi ECG ukazuje 80 (73%) vs. 71 (65%) přežívání bez recidivy FS/AT.
Závěr: Přídatná limitovaná ablace v PS u pacientů s DPFS byla ve srovnání s pouhou ablací v LS spojena s 12% navýšením počtu terminací FS resp. ukončení SR ablací. Průběžné sledován naznačuje lepší přežívání bez recidivy FS/AT po BA ablaci.