VÍCE NEŽ 2-LETÉ VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ PULZNÍ VS. RADIOFREKVENČNÍ ABLACE DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ: DATA Z PERIODICKÉ 7 DENNÍ MONITORACE EKG | XXXIII. Výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Přežívání bez fibrilace síní (FS) / síňové tachykardie (AT) je základem srovnání ablačních metod. Potřeba reablace k dosažení stabilního sinusového rytmu (SR) a zátěž recidivující FS/AT představují relevantnější měřítka klinického výsledku. Cílem práce je prezentace ≥2letého sledování výsledku prospektivního randomizovaného srovnání pulzní (PFA) vs. radiofrekvenční (RFA) ablace dlouhodobé perzistentní FS (DPFS).
Metodika: V 9/2021-12/2022, podstoupilo 160 pacientů (65±8 let, 39 žen) ablaci DPFS s použitím PFA (n=81) vs. RFA (n=79). Opakovaná ablace se prováděla po ≥6 měsících. Minimální 2leté sledování zahrnovalo 7denní monitoraci EKG za 3, 6, 9, 12, 18 a 24 měsíců.
Výsledky: Ve skupinách PFA vs. RFA bylo na konci sledování 31±4 měsíců bez recidivy FS/AT 52% vs. 23% pacientů (log rank p˂0.001). Ke stabilnímu SR s/bez antiarytmik (89% vs. 81% pacientů), resp. bez antiarytmik (82% vs. 63% pacientů) potřebovalo opakovanou ablaci (25 vs. 52 výkonů) 24 (30%) vs. 44 (56%) pacientů (p=0,001). Monitoraci EKG za 3, 6, 9, 12, 18, a 24 měsíců zkompletovalo 100% vs. 100%, 93% vs. 97%, 88% vs. 86%, 99% vs. 100%, 85% vs. 85%, resp. 88% vs. 89% pacientů. V jednotlivých etapách monitorování bylo zastoupení pacientů, kteří měli pouze SR, 80% vs. 56% (p=0,001), 80% vs. 58% (p=0,005), 76% vs.62% (p=0,1), 80% vs. 61% (p=0,009), 80% vs. 75% (p=0,453), resp. 89% vs. 74% (p=0,08). Zátěž FS/AT byla 16% vs. 33% (p=0,01), 15% vs. 29% (p=0,03), 20% vs. 26% (p=0,38), 16% vs. 26% (p=0,13), 12% vs. 19% (p=0,34), resp. 8% vs 20% (p=0,02).
Závěr: PFA byla ve srovnání s RFA spojena se signifikantně vyšším zastoupením pacientů, kteří měli při monitoraci EKG pouze SR a s nižší zátěží FS/AT. Klinický výsledek zůstal ve prospěch PFA i přes signifikantně menší počet opakovaných ablací.

VÍCE NEŽ 2-LETÉ VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍHO RANDOMIZOVANÉHO SROVNÁNÍ PULZNÍ VS. RADIOFREKVENČNÍ ABLACE DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ: DATA Z PERIODICKÉ 7 DENNÍ MONITORACE EKG Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 492


Fiala M. ¹, Černošek M. ¹, Lehar F. ², Bulková V. ¹, Jež J. ³, Funasako T. ², Rybka L. ¹, Toman O. ⁴, Kala P. ⁵ ¹ oddělení arytmologie, Centrum kardiovaskulární péče Neuron Medical, Brno, ² Neuron Medical, Centrum kardiovaskulární péče, Brno, ³ Neuron Medical s.r.o., Centrum kardiovaskulární péče, Brno, ⁴ Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno, ⁵ I. Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno
Cíl: Přežívání bez fibrilace síní (FS) / síňové tachykardie (AT) je základem srovnání ablačních metod. Potřeba reablace k dosažení stabilního sinusového rytmu (SR) a zátěž recidivující FS/AT představují relevantnější měřítka klinického výsledku. Cílem práce je prezentace ≥2letého sledování výsledku prospektivního randomizovaného srovnání pulzní (PFA) vs. radiofrekvenční (RFA) ablace dlouhodobé perzistentní FS (DPFS). Metodika: V 9/2021-12/2022, podstoupilo 160 pacientů (65±8 let, 39 žen) ablaci DPFS s použitím PFA (n=81) vs. RFA (n=79). Opakovaná ablace se prováděla po ≥6 měsících. Minimální 2leté sledování zahrnovalo 7denní monitoraci EKG za 3, 6, 9, 12, 18 a 24 měsíců. Výsledky: Ve skupinách PFA vs. RFA bylo na konci sledování 31±4 měsíců bez recidivy FS/AT 52% vs. 23% pacientů (log rank p˂0.001). Ke stabilnímu SR s/bez antiarytmik (89% vs. 81% pacientů), resp. bez antiarytmik (82% vs. 63% pacientů) potřebovalo opakovanou ablaci (25 vs. 52 výkonů) 24 (30%) vs. 44 (56%) pacientů (p=0,001). Monitoraci EKG za 3, 6, 9, 12, 18, a 24 měsíců zkompletovalo 100% vs. 100%, 93% vs. 97%, 88% vs. 86%, 99% vs. 100%, 85% vs. 85%, resp. 88% vs. 89% pacientů. V jednotlivých etapách monitorování bylo zastoupení pacientů, kteří měli pouze SR, 80% vs. 56% (p=0,001), 80% vs. 58% (p=0,005), 76% vs.62% (p=0,1), 80% vs. 61% (p=0,009), 80% vs. 75% (p=0,453), resp. 89% vs. 74% (p=0,08). Zátěž FS/AT byla 16% vs. 33% (p=0,01), 15% vs. 29% (p=0,03), 20% vs. 26% (p=0,38), 16% vs. 26% (p=0,13), 12% vs. 19% (p=0,34), resp. 8% vs 20% (p=0,02). Závěr: PFA byla ve srovnání s RFA spojena se signifikantně vyšším zastoupením pacientů, kteří měli při monitoraci EKG pouze SR a s nižší zátěží FS/AT. Klinický výsledek zůstal ve prospěch PFA i přes signifikantně menší počet opakovaných ablací.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA