KATETRIZAČNÍ LÉČBA TEN NA KJIP
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy | |
| Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 73 | |
| Čapková M.1, Faboková D.1, Hromádka M.1, Beránek J.2, Rokyta R.1 1 Kardiologická JIP, FN Plzeň, Plzeň, 2 KZM, FN Plzeň, Plzeň | |
Katetrizační léčba plicní embolie a hluboké žilní trombózy končetin je metodou, která využívá podání alteplásy v nižší dávce v delším časovém úseku přímo do postiženého místa plicního řečiště či žilního systému s cílem obnovit normální průtok. Maximální míra rekanalizace je předpokladem regrese klinických potíží. Tato metoda je spojena s nižším výskytem závažných krvácivých komplikací oproti celkové fibrinolytické léčbě. Přesto je důležité, aby lékař pečlivě zvážil rizika a přínos výkonu s přihlédnutím na aktuální stav pacienta. Tato metoda vyžaduje pečlivou sesterskou monitoraci stavu pacienta, tak aby se minimalizovala rizika a dosáhlo optimálního výsledku. Na našem pracovišti provádíme katetrizační léčbu plicní embolie v rámci studie Prague-26, kdy sestra aplikuje alteplásu do plicních tepen prostřednictví trombolytických katetrů zavedených pod skiaskopickou kontrolou a současně podává nefrakciovaný heparin za kontroly aPTT. Při lokální žilní trombolýze je altepláza aplikována do trombolytického katetru zavedeného při ieleofemorální trombóze do v. poplitea a při trombóze podklíčkové žíly do v. brachialis. Při následných venografických kontrolách upravuje intervenční radiolog pozici katetru a v případě žilní stenózy zavádí stent. Pro snížení rizika krvácivých komplikací je zásadní ultrazvukem navigovaná punkce, profylaktické podávání inhibitorů protonové pumpy, správná dávka antikoagulans a trombolytika. Důležitá je sesterská kontrola klidového režimu k zabránění dislokace katetru, vyvarování se zbytečných invazí a pečlivý monitoring koagulačních parametrů a fibrinogenu. | |
