českyenglish

4202011_email_gmail_mail_logo_social_icon.png  4102573_applications_facebook_media_social_icon.png  11244080_x_twitter_elon_musk_twitter_new_logo_icon.png  5296501_linkedin_network_linkedin_logo_icon.png  386762_youtube_video_you_tube_icon.png

Generální partner

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PULSUJÍCÍ PŘÍBĚH KREVNÍHO TLAKU – PROCENTO TĚLESNÉHO TUKU JAKO KLÍČOVÝ PREDIKTOR DYNAMIKY KREVNÍHO TLAKU PŘI ZÁTĚŽOVÉM TESTU SPORTOVCŮ
Tématický okruh: Primární a sekundární prevence
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 336
Pešová P. 1, Jiravská Godula B. 1, Jiravský O. 1, Sovová M. 2, Ožana J. 2, Moravcová K. 2, Sovová E. 2

1 kardiologie, Nemocnice Třinec Podlesí, Třinec, 2 Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc


Úvod: V oblasti zátěžových testů zůstává pochopení reakcí krevního tlaku (TK) klíčovou výzvou, doposud není k dispozici dostatečná definice normální tlakové reakce a současně i vliv abnormální reakce na další prognózu vyšetřovaného jedince.
Cíl: Naším hlavním cílem je odhalit vztah mezi indexovanými hodnotami krevního tlaku během zátěže a výchozími parametry u selektované skupiny zdravých sportovců podstupujících zátěžové testování.
Soubor, metodika: Retrospektivní analýza 13 567 jedinců v období 2015-2021 zkoumala dynamiku TK během zátěžového testu na bicyklovém ergometru. Z naměřených hodnot byl kalkulován SBP/Watt-slope jako poměr rozdílu hodnoty systolického TK v klidu a při maximální zátěži k dosaženému výkonu a indexován na váhu vyšetřovaného jedince. Celá kohorta byla rozdělena podle hodnoty 95 tého percentilu indexovaného tlaku ve věkových kategoriích na 2 podskupiny a analyzována, viz tab.č.1. Následně byla provedena multivarientní regresní analýza statisticky významných parametrů, viz tab.č.2.

Výsledky: V porovnání osob zařazených nad a pod 95 percentil pro SBP/Watt-slope a jednotlivé věkové skupiny se jeví jako statisticky významný parametr pohlaví, tělesné složení, dosažená maximální TF a klidové tlakové parametry, nicméně následná provedená regresní analýza překvapivě odhaluje výchozí procento tělesného tuku měřeného bioimpedancí jako jedinou klíčovou determinantu vysokého sklonu SBP/(W/kg). Typ sportu a maximální TF se nejeví jako významný prediktor.
Závěr: Výsledky multivarientní regresní analýzy nám poskytují klíč k pochopení vlivu jednotlivých parametrů na dynamiku systolického krevního tlaku při fyzické zátěži. Stěžejním hráčem v této dynamické rovnici je vstupní hodnota tělesného tuku. Naše výsledky mohou posloužit jako základ pro budoucí směřování hodnocení reakcí krevního tlaku na fyzickou zátěž u sportovců.