PROFYLAKTICKÁ VERSUS PLNÁ ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBA U PACIENTŮ S ONEMOCNĚNÍM SARS-COV-2
Topic: Pharmacotherapy | |
| Type: Presentation - doctors , Number in the programme: 478 | |
| Dodulík J. 1, Plášek J. 2, Václavík J. 3, Gai P. 4, Hrstková B. 5, Zlatohlávek L. 6, Škrha J. 6, Čapek B. 7, Danko P. 8, Ondráček P. 9, Čubová E. 10, Kollárová M. 11, Sojka R. 12, Šmíd J. 10 1 Interní a kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, 2 Interní a kardiovaskulární klinika, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, 3 Lékařská fakulta, Centrum pro výzkum interních a kardiovaskulárních onemocnění, Ostravská Univerzita, Ostrava, 4 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní Nemocnice Ostrava, Ostrava, 5 Klinika infekčního lékařství, Fakultní Nemocnice Ostrava, Ostrava, 6 III. Interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, 7 Interní oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, Krnov, 8 Inerní oddělení a Interni JIP, Nemocnice Havířov, p.o., Havířov, 9 Interní oddělení, Bílovické nemocnice, a.s., Bílovec, 10 Interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, 11 Interní oddělení, Nemocnice Třinec, p.o., Třinec, 12 Geriatrie a interna, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava | |
Úvod: SARS-CoV-2 mimo jiné způsobuje hyperkoagulační stav s následným rizikem rozvoje trombembolických komplikací. U všech hospitalizovaných nemocných s COVID-19 je doporučeno zahájení profylaktické antikoagulační léčby, někteří pacienti ale dostávali plnou antikoagulační léčbu z jiných důvodů. Cílem naší práce bylo vyhodnotit mortalitní data pacientů, kterým byla podávání profylaktická vs. plná antikoagulační terapie. Metody: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 967 pacientů hospitalizovaných od 1.1.do 31.3. roku 2021 pro PCR pozitivní respirační infekci SARS-CoV-2 ve dvou univerzitních a pěti okresních nemocnicích. Průměrný věk pacientů byl 69.6±13.2 let, průměrné BMI 29.6±8.3, muži byli zastoupeni v 55,2%. Výsledky: Pacienti v našem souboru měli hospitalizační mortalitu 28%, mortalita nebyla rozdílná mezi muži a ženami (26.8% vs. 30.1%, P=NS). Plná antikoagulační terapie (AKT) byla spojena na rozdíl od profylaktické se signifikantně vyšší nemocniční mortalitou (40 vs. 23%, P <0.001), a to i po adjustaci na hypertenzi nebo ICHS, ve skupinách nebyl signifikantní věkový rozdíl. Rozdíl v nemocniční mortalitě u plné vs. profylaktické AKT byl numericky markantnější u mužů (42 vs. 23.5%, P <0.001) než u žen (38 vs. 23.4%, P=0.004). U nízce rizikových pacientů (nevyžadujících oxygenoterapii) byl pozorován trend k mortalitnímu benefitu z plné AKT (11 vs. 17%, P= NS), u středně rizikových (vyžadujících oxygenoterapii) byl zjištěn statisticky významný mortalitní benefit z plné AKT (51.4 vs. 64%, P <0.001), naopak u vysoce rizikových byl trend k mortalitnímu benefitu z profylaktické AKT (37 vs. 18%, P= NS). Vzhledem nerandomizovanému sledování vliv AKT může být i odrazem tíže stavu, nikoliv ale věku. Závěr: Antikoagulační léčba je důležitou součástí komplexní péče o nemocné se SARS-CoV-2, její míra by se ale měla odvíjet od tíže onemocnění. | |
 |
