VIEW AN ABSTRACT

Bezelektrodový stimulátor je úspěšně používaný u pacientů k zajištění komorové stimulace při minimalizaci mechanických či infekčních komplikací. S určitými limitacemi nepředstavuje jeho implantace překážku k provedení magnetické rezonance (MR) jakékoli části těla včetně srdce. V naší prospektivní studii jsme se zaměřily na rozsah artefaktu způsobeného bezelektrodovým stimulátorem na MR zobrazení srdce.

Celkem 20 pacientům byl implantován bezelektrodový stimulátor a následně provedena MR srdce s intenzitou 1.5 Tesla. Ve zobrazených řezech krátkou i dlouhou osou byl v programu Medviso Segment v2.2 označen myokard levé a pravé komory a artefakt způsobený přítomným stimulátorem. Velikost artefaktu a míra ovlivnění zobrazení srdce byla hodnocena a statisticky vyjádřena v jednotlivých segmentech podle modelu AHA-17.

Rozměry artefaktu ve třech kolmých směrech byly apikobasalně 41±6mm, pravolevě 43±6mm, inferosuperiorně 55±7mm a jeho objem tvořil v diastole 48±5mL, v systole pak 44±5 mL. Relativní objem ovlivnění zobrazení komorového myokardu představoval v diastole 8±4%, v systole 10±3% (P<0.05). Nejvíce postižené byly apikální septální a midventrikulární inferoseptální segmenty. Basální a laterální segmenty byly postiženy minimálně nebo vůbec.

Artefakt způsobený bezelektrodovým stimulátorem nejvíce ovlivní zobrazení septálních a inferoseptálních segmentů v apikální a midventrikulární úrovně levé komory, kde lokálně znemožní radiologické hodnocení anatomie i funkce. Zobrazení bylo významně více ovlivněno v systole než v diastole, což je dobře vysvětlitelné vzdáleností stimulátoru od svaloviny komor. Ovlivnění laterálních a bazálních segmentů je zanedbatelné.