PREDIKTIVNÍ VÝZNAM VYVOLATELNOSTI FIBRILACE SÍNÍ PO IZOLACI PLICNÍCH ŽIL V CELKOVÉ ANESTEZII U PACIENTŮ S PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ | XXVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Vyvolatelnost fibrilace síní (FS) rychlou síňovou stimulací po katetrizační ablaci (RFA) paroxyzmální FS bývá spojována s vyšším rizikem recidivy. Prediktivní hodnota vyvolatelnosti FS u pacientů s RFA v celkové anestezii (CA) není známa.

Soubor a metodika: 120 konsekutivních pacientů s paroxyzmální FS bez předchozí RFA podstoupilo izolaci plicních žil (PVI) v CA s eliminací dormantního vedení po aplikaci adenosinu. Následně byl použit předdefinovaný stimulační protokol, mapovány a eliminovány vyvolatelné pravidelné supraventrikulární tachyarytmie. Poté byla hodnocena vyvolatelnost a spontánní (<5 minut) terminace FS. Během 12-měsíčního sledování pacienti podstoupili čtyři 7-denní Holter EKG monitorace.

Výsledky: Mezi skupinami bez vyvolatelné FS, se spontánní terminací a skupinou s nutností provedení kardioverze nebyl statisticky signifikantní rozdíl v míře recidivy FS (11.1 vs. 27.5 vs. 27.3 %, p=0.387) i přes jasný trend k vyšší úspěšnosti ve skupině bez vyvolatelnosti FS. Jednotlivé podskupiny se nelišily ve velikosti levé síně (41.0±6, 43.0±7, 42.0±5 mm, p=0.962), ani v žádném jiném hodnoceném parametru.

Závěr: Vyvolatelnost fibrilace síní, stejně jako přítomnost či absence její časné spontánní terminace u pacientů po izolaci plicních žil v celkové anestezii nejsou jednoznačně užitečné ukazatele recidivy arytmie po ablaci.

PREDIKTIVNÍ VÝZNAM VYVOLATELNOSTI FIBRILACE SÍNÍ PO IZOLACI PLICNÍCH ŽIL V CELKOVÉ ANESTEZII U PACIENTŮ S PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 438


Skála T. ¹, Moravec O. ², Hutyra M. ¹, Tűdős Z. ³, Skálová J. ⁴, Klementová O. ⁵, Táborský M. ¹ ¹ I. Interní klinika, FN Olomouc, Olomouc, ² I. interní klinika, FN Olomouc, Olomouc, ³ Klinika radiologická, FN Olomouc, Olomouc, ⁴ Klinika anesteziologie a resuscitace, FN Olomouc, Olomouc, ⁵ Klinika anesteziologie a resuscitace a intenzivní medicíny, FN Olomouc, Olomouc
Cíl: Vyvolatelnost fibrilace síní (FS) rychlou síňovou stimulací po katetrizační ablaci (RFA) paroxyzmální FS bývá spojována s vyšším rizikem recidivy. Prediktivní hodnota vyvolatelnosti FS u pacientů s RFA v celkové anestezii (CA) není známa. Soubor a metodika: 120 konsekutivních pacientů s paroxyzmální FS bez předchozí RFA podstoupilo izolaci plicních žil (PVI) v CA s eliminací dormantního vedení po aplikaci adenosinu. Následně byl použit předdefinovaný stimulační protokol, mapovány a eliminovány vyvolatelné pravidelné supraventrikulární tachyarytmie. Poté byla hodnocena vyvolatelnost a spontánní (<5 minut) terminace FS. Během 12-měsíčního sledování pacienti podstoupili čtyři 7-denní Holter EKG monitorace. Výsledky: Mezi skupinami bez vyvolatelné FS, se spontánní terminací a skupinou s nutností provedení kardioverze nebyl statisticky signifikantní rozdíl v míře recidivy FS (11.1 vs. 27.5 vs. 27.3 %, p=0.387) i přes jasný trend k vyšší úspěšnosti ve skupině bez vyvolatelnosti FS. Jednotlivé podskupiny se nelišily ve velikosti levé síně (41.0±6, 43.0±7, 42.0±5 mm, p=0.962), ani v žádném jiném hodnoceném parametru. Závěr: Vyvolatelnost fibrilace síní, stejně jako přítomnost či absence její časné spontánní terminace u pacientů po izolaci plicních žil v celkové anestezii nejsou jednoznačně užitečné ukazatele recidivy arytmie po ablaci.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA