CIRKADIÁNNÍ VARIABILITA V ROZVOJI AKUTNÍHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ | XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod:
Největší počet akutních kardiovaskulárních příhod se objevuje v brzkých ranních hodinách jako výsledek zvýšení tepové frekvence, krevního tlaku, srdečního výdeje.
Výskyt akutního infarktu myokardu a úmrtí z kardiovaskulárních příčin mají dva peaky v cirkadiánním rozložení, z čehož menší sekundární peak se objevuje v pozdním odpoledni.
Dosud nebyla publikována práce o vlivu cirkadiánních rytmů na rozvoj akutního srdečního selhání.

Cíl:
Posoudit, zda čas rozvoje a prognóza akutního srdečního selhání jsou asociovány s
cirkadiánním systémem

Metodika:Kohorta 1271 konsekutivních pacientů s ASS byla vyselektována z celkového počtu 86584 dospělých pacientů léčených ZZS v regionu jižní Moravy v období od 1.1.2010 to 31.12.2011.

Výsledky:
30-ti denní mortalita byla 20,7% a 1-roční mortalita 42,2%. Základní charakteristika pacientů s 30-ti denní mortalitou: vyšší věk a TK (systolický i disstolický), častěji plicní edém, mnohem častěji suspektní infekce.

Závěr:
1. Čas rozvoje ASS odráží cirkadiánní rozložení s akrofází (čas výskytu maxima případů) ve 4:40 hod.
2. Rozvoj ASS poukazuje na cirkadiánní rozložení u mužů a pacientů mladších než <70 let a pouze trend u starších pacientů.
3. 30-denní mortalita je signifikantně vyšší u pacientů se vznikem ASS v průběhu dne (mezi 7 a 19 hod.).

CIRKADIÁNNÍ VARIABILITA V ROZVOJI AKUTNÍHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 312
Přihlášeno do: Soutěž mladých kardiologů


Miklíková M. ¹, Pávková - Goldbergová M. ², Svoboda J. ¹, Littnerová S. ³, Felšöci M. ⁴, Lokaj P. ¹, Ganovská E. ⁵, Špinar J. ¹, Pařenica J. ⁴ ¹ Interní kardiologická klinika, FN Brno, Brno, ² Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ³ Institut biostatistiky a analýz, Brno, ⁴ Interní kardiologická klinika, ⁵ IKK, FN Brno, Brno
Úvod: Největší počet akutních kardiovaskulárních příhod se objevuje v brzkých ranních hodinách jako výsledek zvýšení tepové frekvence, krevního tlaku, srdečního výdeje. Výskyt akutního infarktu myokardu a úmrtí z kardiovaskulárních příčin mají dva peaky v cirkadiánním rozložení, z čehož menší sekundární peak se objevuje v pozdním odpoledni. Dosud nebyla publikována práce o vlivu cirkadiánních rytmů na rozvoj akutního srdečního selhání. Cíl: Posoudit, zda čas rozvoje a prognóza akutního srdečního selhání jsou asociovány s cirkadiánním systémem Metodika:Kohorta 1271 konsekutivních pacientů s ASS byla vyselektována z celkového počtu 86584 dospělých pacientů léčených ZZS v regionu jižní Moravy v období od 1.1.2010 to 31.12.2011. Výsledky: 30-ti denní mortalita byla 20,7% a 1-roční mortalita 42,2%. Základní charakteristika pacientů s 30-ti denní mortalitou: vyšší věk a TK (systolický i disstolický), častěji plicní edém, mnohem častěji suspektní infekce. Závěr: 1. Čas rozvoje ASS odráží cirkadiánní rozložení s akrofází (čas výskytu maxima případů) ve 4:40 hod. 2. Rozvoj ASS poukazuje na cirkadiánní rozložení u mužů a pacientů mladších než <70 let a pouze trend u starších pacientů. 3. 30-denní mortalita je signifikantně vyšší u pacientů se vznikem ASS v průběhu dne (mezi 7 a 19 hod.).

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA