PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků katetrové ablace komorové tachykardie (KT) u arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC), potřeby epikardiálního přístupu a charakteristik epikardiálních substrátů KT. Metodika: Soubor tvořilo 16 pacientů (1 žena, 40±17 let) léčených katetrovou ablaci setrvalé monomorfní KT při ARVC ve 26 výkonech. Výsledky: K přežívání bez recidivy KT (sledování 48±44 měsíců) stačil u 14 pacientů jeden výkon, u zbývajících 2 pacientů bylo provedeno celkem 12 (7+5) výkonů završených kombinovanou endo-epikardiální ablací. U 14 pacientů s jedním výkonem bylo odstraněno celkem 27 typů KT (1.9±1.0/pacienta) o frekvenci 215±30/min. Dva pacienti s opakovanými výkony a epikardiální ablací byli v souboru nejmladší (17 a 20 let), vstupně se prezentovali s menšími endokardiálními jizvami, 1-2 typy KT a obdobím ≥12 měsíců bez KT po první ablaci, následnou progresí strukturálních změn a velkým množstvím různých typů KT (≥15/pacienta) při opakovaných ablacích. Frekvence 34 postupně odstraněných KT byla 198±58/min, frekvence 13 typů KT při posledních 3+3 výkonech byla 140±9/min. Při endo-epikardiálním mapování si nízkovoltážové oblasti (<0.5mV, CARTO) na epikardu a endokardu vzájemně odpovídaly s výjimkou malého epikardiálního ostrůvku zachovalého myokardu na okraji jizvy, tvořícího substrát vždy pro jeden typ lokalizované reentry KT. U jednoho pacienta se jednalo o poslední KT, u druhého byla v tomtéž výkonu ještě nutná endokardiální ablace jiné KT. Závěr: Epikardiální substrát jedné izolované KT mechanismu lokalizovaného reentry byl tvořen relativně malou ohraničenou oblastí zachované epikardiální vrstvy myokardu překryté endokardiální vrstvou jizvy. Endokardiální ablace odstranila velké množství jiných KT.