VIEW AN ABSTRACT

Reperfúzní léčba pacientů se STEMI je v České republice téměř výhradně prováděna metodou primární koronární angioplastiky (pPCI). Adjuvantní farmakoterapie podaná v přednemocniční fázi může olivnit stav perfúze v infarktové tepně (IRA) v čase diagnostické koronarografie a tím pozitivně ovlivnit prognózu zabráněním extenze infarktového ložiska. Cíl a metoda: Pacientům se stanovenou diagnózou STEMI podle klinického obrazu a EKG byla podána v místě zásahu rychlou lékařskou pomocí kombinace 500 mg kyseliny acetylsalicylové (ASA) i. v., 300 mg clopidogrelu per os a bolus 5000 j. nefrakcionovaného heparinu (UHF). Po provedené koronarografii stanovit perfúzi IRA dle klasifikace TIMI. Výsledky: V období 6 měsíců bylo provedeno celkem 137 pPCI, z toho bylo transportováno přímo z místa zásahu na sál 98 (72 %) pac. Kompletní normální nebo zpomalený průtok TIMI3/2 mělo 51(37,2%) a nekompletní plnění IRA TIMI 1/0 86(61,8%) nemocných. Kompletní plnění s průtokem TIMI3/2 po intervenci mělo 120 (94,9 %) nemocných. Diskuse: V našem dříve publikovaném souboru 278 pacientů se STEMI, kteří v přednemocniční fázi nedostali žádnou přípravu, byla četnost perfúze IRA TIMI3/2 pouze 11,9%. Ve studii ATLANTIC nebyl žádný rozdíl v průtoku IRA mezi skupinou s přednemocničním podáním ticagreloru, resp. jeho podáním před pPCI. Pravděpodobným vysvětlením je, že byla podána pouze protidestičková léčba bez ovlivnění plasmatické koagulace (UHF). Závěr: Adujvantní kombinovaná antitrombotická (tripple therapy) v přednemocniční fázi u pacientů se STEMI významně zvyšuje počet kompletního plnění tepny s normální a/nebo zpomalenou perfuzí ještě před pPCI ve srovnání s nemocnými bez adjuvantní farmakologické přípravy. K ověření, zda toto zlepšení perfúze IRA před pPCI ovlivňuje středně- či dlouhodobou prognózu jsou zapotřebí další randomizované studie.