VIEW AN ABSTRACT

Srdeční zástava je významný medicínský i celospolečenský problém. Z průzkumů vyplývá, že až 80% srdečních zástav u dospělých má kardiální příčinu. Z tohoto důvodu je vhodné, aby byli nemocní po srdeční zástavě přijímáni do kardiocentra s možností urgentní invazívní diagnostiky a případně perkutánní koronární intervence.  Pro kvalitní přežití pacientů je klíčová komplexní péče zahrnující laickou i rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci (KPR) a poresuscitační péči. Díky moderním postupům, jako je mechanizovaná KPR, přístrojová podpora či náhrada orgánových funkcí a neuroprotektivnímu  přístupu, zahrnujícímu především mírnou hypotermii a časnou optimalizaci hemodynamiky, lze dosáhnout příznivých výsledků i v situacích, které byly před několika lety považovány za infaustní. Sdělení shrnuje nový pohled na logistiku péče o pacienty s mimonemocniční srdeční zástavou s důrazem na ošetřovatelský proces.