PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Kombinace defektu septa síní a pulmonální nebo aortální stenózy je relativně vzácná. Předkládáme dvě kazuistiky pacientů s defektem septa síní typu secundum a současnou pulmonální nebo aortální stenózou a jejich léčbu katetrizační metodou.
Kazuistika 1: 63-letá pacientka vyšetřována pro námahovou dušnost  NYHA II. Na základě transtorakální (TTE) a jícnové echokardiografie (TEE) byla stanena diagnóza defektu septa síní (DSS) typu secundum a pulmonální stenózy. Pacientka byla indikována k perkutánnímu uzávěru DSS a pulmonální balónkové valvuloplastice. Invazivní hemodynamické vyšetření prokázalo levopravý zkrat s poměrem průtoku plicním a systémovým řečištěm Qp:Qs - 1,45:1. Katetrizační vrcholový transpulmonální gradient byl změřen na 35 mmHg. V jedné době byl proveden nejprve perkutánní uzávěr DSS implantací okludéru (21 mm) a následně pulmonální balónková valvuloplastika. Kontrolní vyšetření 2, 6 a 12 měsíců po výkonu prokázalo dobrý účinek intervenční léčby s efektem na klinický stav.

Kazuistika 2: 78-letá pacientka přijata pro příznaky srdečního selhání (dušnost, slabost, periferní otoky) s rychlou progresí do obrazu plicního edému s respirační insuficiencí s nutností umělé plícní ventilace. TEE prokázala těžkou aortální stenózu a defekt septa síní typu secundum. Invazivní hemodynamické vyšetření prokázalo významný levopravý zkrat (Qp:Qs 1,5:1), vrcholový transaortální gradient byl změřen na 50 mmHg. Následně byla provedena perkutánní balónková valvuloplastika a poté perkutánní uzávěr DSS implantací okludéru (18 mm). Pacientka zemřela 18 měsíců po výkonu náhlou srdeční smrtí. Pitevní nález neprokázal reziduální zkrat na úrovní síní.
Závěr: Uvedené případy poukazují na proveditelnost a relativní bezpečnost kombinovaných perkutánních intervenčních výkonů provedených po sobě v jedné době, kdy je důležitá správná posloupnost jednotlivých kroků