ÚLOHA SESTRY PŘI NEFARMAKOLOGICKÉ LÉČBĚ KARDIOGENNÍHO ŠOKU | XIX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod.Kardiogenní šok je závažný stav, kdy srdce selhává jako pumpa a není schopno zajistit dostatečnou perfuzi tkání. Přes veškeré pokroky v diagnostice a léčbě mortalita u kardiogenního šoku vysoká, překračující 50%. V poslední době se čím dál více v klinické praxi uplatňují nové, minimálně invazivní techniky, umožňující nefarmakologickou podporu nebo dokonce náhradu srdeční funkce.
Metody. Analyzovali jsme soubor více než 20 nemocných v kardiogenním šoku, u kterých byla použita některá z nefarmakologických metod léčby, ve vztahu k náročnosti ošetřovatelské péče a úlohy sestry v péči o tyto nemocné.
Výsledky. Na našem pracovišti máme doposud zkušenosti s následujícími systémy oběhové podpory: extrakorporální membránová oxygenace – ECMO (krevní pumpa nejčastěji Levitronix Centrimag (Levitronix, USA)), TandemHeart (Cardiac Assist, USA), Impella 2.5 (Abiomed, USA), PulseCath iVAC 3L (PulseCath, Nizozemí). Použití těchto systémů u nemocných v kardiogenním šoku zahrnuje kromě běžné péče o základní životní funkce u všech těžkých stavů také péči o řadu dalších invazivních vstupů a nutnost alespoň základních znalostí o fungování použité metody.
Závěr. Společně s rychlým rozvojem nových metod nefarmakologické léčby kardiogenního šoku rostou také požadavky na rozšíření kvalifikace zdravotní sestry na koronární jednotce. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že výše uvedené nové metody oběhové podpory jsou z ošetřovatelského hlediska v podmínkách koronární jednotky zvládnutelné a mohou přinést novou naději našim nejtěžším pacientům.

ÚLOHA SESTRY PŘI NEFARMAKOLOGICKÉ LÉČBĚ KARDIOGENNÍHO ŠOKU Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - sesterské , Číslo v programu: 361


Vrábelová P. ¹, Bártová I. ¹, Ošťádal P. ² ¹ Kardiologická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Na Homolce, Praha, ² Nemocnice Na Homolce, Praha
Úvod.Kardiogenní šok je závažný stav, kdy srdce selhává jako pumpa a není schopno zajistit dostatečnou perfuzi tkání. Přes veškeré pokroky v diagnostice a léčbě mortalita u kardiogenního šoku vysoká, překračující 50%. V poslední době se čím dál více v klinické praxi uplatňují nové, minimálně invazivní techniky, umožňující nefarmakologickou podporu nebo dokonce náhradu srdeční funkce. Metody. Analyzovali jsme soubor více než 20 nemocných v kardiogenním šoku, u kterých byla použita některá z nefarmakologických metod léčby, ve vztahu k náročnosti ošetřovatelské péče a úlohy sestry v péči o tyto nemocné. Výsledky. Na našem pracovišti máme doposud zkušenosti s následujícími systémy oběhové podpory: extrakorporální membránová oxygenace – ECMO (krevní pumpa nejčastěji Levitronix Centrimag (Levitronix, USA)), TandemHeart (Cardiac Assist, USA), Impella 2.5 (Abiomed, USA), PulseCath iVAC 3L (PulseCath, Nizozemí). Použití těchto systémů u nemocných v kardiogenním šoku zahrnuje kromě běžné péče o základní životní funkce u všech těžkých stavů také péči o řadu dalších invazivních vstupů a nutnost alespoň základních znalostí o fungování použité metody. Závěr. Společně s rychlým rozvojem nových metod nefarmakologické léčby kardiogenního šoku rostou také požadavky na rozšíření kvalifikace zdravotní sestry na koronární jednotce. Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že výše uvedené nové metody oběhové podpory jsou z ošetřovatelského hlediska v podmínkách koronární jednotky zvládnutelné a mohou přinést novou naději našim nejtěžším pacientům.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA