BENEFIT Z BIATRIÁLNÍ VERSUS LEVOSÍŇOVÉ ABLACE PRO DLOUHODOBOU PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ - ANALÝZA PODSKUPIN | XIX. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl: Cílem studie bylo zhodnocení vlivu biatriální (BA) versus levosíňové (LS) ablace na následné přežívání bez arytmie u pacientů (pac) s dlouhodobou perzistentní fibrilací síní (DPFS) a dále benefitu BA ablace podle vstupních charakteristik.

Metodika: Ablaci DPFS podstoupilo v prospektivní studii 101 pac (59+-9 let, 24 Ž). Pac byli randomizování k LS (n=51) nebo BA (n=50) ablaci. Přežívání bez recidivy arytmie bylo hodnoceno Kaplan-Meierovou analýzou přežívání s log-rank testem. Analýza relativního užitku z BA ablace ve specifických podskupinách podle základních charakteristik byla provedena pomocí Coxova regresního modelu poměrných rizik. Pro tento účel byly kontinuální charakteristiky souboru rozděleny podle mediánu.

Výsledky: BA ablace byla spojena s lepším přežíváním bez arytmie v 1 roce (log rank p=0,042), ale tento počáteční benefit již nebyl signifikantní (log rank p=0,12) na konci sledování 30+-9 měsíců. V LS vs BA skupině mělo na konci sledování po reablacích stabilní sinusový rytmus 46 (90%) versus 43 (86%) (p=0,56) pac, z nichž bylo 37 (73%) versus 31 (64%) (p=0,31) bez antiarytmik I. nebo III. třídy. Na konci sledování trval benefit z BA ablace u pacientů =>58 let (p=0,049), s hypertenzí (p=0,047), s CHADS2 skóre >1 (p=0,035), CHADS2 skóre >2 (p=0,005), NTproBNP=>773 pg/l, krátkou osobou LS/BSA=>21,4 mm/m2, objemem LS/BSA =>83,8 ml/m2 (p=0,018) a objemem pravé síně/BSA =>81,3 ml/m2 (p=0,011).

Závěr: BA ablace LSPAF byla spojena proti LS ablaci s lepším výsledkem po 1 roce. Tento benefit přetrvával dlouhodobě v některých předdefinovaných podskupinách pacientů charakterizovaných parametry naznačujícími větší napětí a remodelaci síní.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL N. 15/2007.

BENEFIT Z BIATRIÁLNÍ VERSUS LEVOSÍŇOVÉ ABLACE PRO DLOUHODOBOU PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ - ANALÝZA PODSKUPIN Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 642


Fiala M.¹, Wichterle D.², Pindor J.³, Bulková V.¹, Chovančík J.⁴, Wojnarová D.³, Gorzolka J.³, Vavřík D.³, Krawiec Š.³, Januška J.³ ¹ oddělení arytmologie, Centrum kardiovaskulární péče Neuron Medical, Brno, ² II. Interní klinika, VFN, Praha, ³ Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí, Třinec, ⁴ Kardiologie, Nemocnice Podlesí, Třinec
Cíl: Cílem studie bylo zhodnocení vlivu biatriální (BA) versus levosíňové (LS) ablace na následné přežívání bez arytmie u pacientů (pac) s dlouhodobou perzistentní fibrilací síní (DPFS) a dále benefitu BA ablace podle vstupních charakteristik. Metodika: Ablaci DPFS podstoupilo v prospektivní studii 101 pac (59+-9 let, 24 Ž). Pac byli randomizování k LS (n=51) nebo BA (n=50) ablaci. Přežívání bez recidivy arytmie bylo hodnoceno Kaplan-Meierovou analýzou přežívání s log-rank testem. Analýza relativního užitku z BA ablace ve specifických podskupinách podle základních charakteristik byla provedena pomocí Coxova regresního modelu poměrných rizik. Pro tento účel byly kontinuální charakteristiky souboru rozděleny podle mediánu. Výsledky: BA ablace byla spojena s lepším přežíváním bez arytmie v 1 roce (log rank p=0,042), ale tento počáteční benefit již nebyl signifikantní (log rank p=0,12) na konci sledování 30+-9 měsíců. V LS vs BA skupině mělo na konci sledování po reablacích stabilní sinusový rytmus 46 (90%) versus 43 (86%) (p=0,56) pac, z nichž bylo 37 (73%) versus 31 (64%) (p=0,31) bez antiarytmik I. nebo III. třídy. Na konci sledování trval benefit z BA ablace u pacientů =>58 let (p=0,049), s hypertenzí (p=0,047), s CHADS2 skóre >1 (p=0,035), CHADS2 skóre >2 (p=0,005), NTproBNP=>773 pg/l, krátkou osobou LS/BSA=>21,4 mm/m2, objemem LS/BSA =>83,8 ml/m2 (p=0,018) a objemem pravé síně/BSA =>81,3 ml/m2 (p=0,011). Závěr: BA ablace LSPAF byla spojena proti LS ablaci s lepším výsledkem po 1 roce. Tento benefit přetrvával dlouhodobě v některých předdefinovaných podskupinách pacientů charakterizovaných parametry naznačujícími větší napětí a remodelaci síní. Práce byla podpořena grantem IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL N. 15/2007.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA