CHIRURGICKÁ IMPLANTACE STIMULAČNÍHO SYSTÉMU U NOVOROZENCŮ S AV BLOKEM III. STUPNĚ | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: U symptomatického AV bloku III. stupně v novorozeneckém věku je z důvodu nemožnosti implantace endovazálního stimulačního systému nutná chirurgická epikardiální implantace stimulačního systému k zajištění adekvátní srdeční frekvence a optimalizace srdečního výdeje. Kompletní AV blokáda u novorozence může být vrozená nebo získaná.
Pacienti a výsledky: V letech 1992 - 2009 byl na našem pracovišti chirurgicky implantován stimulační systém u 14 novorozenců při hmotnosti 1850-3300 g (medián 2447 g), do 30 dnů po operaci zemřeli 2 novorozenci, oba v důsledku těžké komplexní srdeční vady. Ve 12 případech byla AV blokáda kongenitální, z toho ve 3 případech s přidruženou srdeční vadou, a ve 2 případech vznikla AV blokáda po operaci vrozené srdeční vady. U 3 novorozenců s nízkou porodní hmotností byly primárně implantovány dočasné epikardiální elektrody se zevním stimulátorem a poté s odstupem zaveden definitivní epikardiální stimulační systém. Programace kardiostimulátoru v režimu DDD byla použita u 8 pacientů, v režimu VVI u 6 pacientů. Funkčnost stimulačního systému byla u všech pacientů bezproblémová s příznivými stimulačními prahy elektrod a normální funkcí levé komory.
Závěr: Chirurgická implantace stimulačního systému v novorozeneckém věku je indikována u symptomatickém AV bloku III. stupně s nízkým rizikem komplikací. Při nízké porodní hmotnosti novorozence implantujeme dočasné epikardiální elektrody se zevním stimulátorem a při prospívání dítěte a dosažení přiměřené hmotnosti s odstupem 1-2 měsíců zavedeme definitivní stimulační epikardiální systém. U kongenitálních blokád preferujeme jednokomorovou stimulaci v režimu VVI při fixaci bipolární elektrody na hrot srdeční, u získaných blokád síňokomorovou stimulaci v režimu DDD s umístěním generátoru pod přímý sval břišní.

Práce byla podpořena výzkumným záměrem MZOFNM 2005

CHIRURGICKÁ IMPLANTACE STIMULAČNÍHO SYSTÉMU U NOVOROZENCŮ S AV BLOKEM III. STUPNĚ Tématický okruh: Pediatrická kardilogie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 659
Sdělení navržené do bloku Asociace/PS/OS: PS Pediatrická kardiologie

Matějka T. ¹, Vojtovič P. ², Gebauer R. ³, Kubuš P. ², Janoušek J. ⁴, Tomek V. ⁵, Tláskal T. ⁵ ¹ dětské kardiocentrum, FN Motol, Praha, ² Dětské kardiocentrum a Centrum výzkumu chorob srdce a cév, FN Motol, Praha, ³ Dětské kardiocentrum a Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Fakultní nemocnice Motol, Praha, ⁴ Dětské kardiocentrum, FN Motol a Homolka a 2. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, ⁵ Dětské kardiocentrum, FN v Motole, Praha
Úvod: U symptomatického AV bloku III. stupně v novorozeneckém věku je z důvodu nemožnosti implantace endovazálního stimulačního systému nutná chirurgická epikardiální implantace stimulačního systému k zajištění adekvátní srdeční frekvence a optimalizace srdečního výdeje. Kompletní AV blokáda u novorozence může být vrozená nebo získaná. Pacienti a výsledky: V letech 1992 - 2009 byl na našem pracovišti chirurgicky implantován stimulační systém u 14 novorozenců při hmotnosti 1850-3300 g (medián 2447 g), do 30 dnů po operaci zemřeli 2 novorozenci, oba v důsledku těžké komplexní srdeční vady. Ve 12 případech byla AV blokáda kongenitální, z toho ve 3 případech s přidruženou srdeční vadou, a ve 2 případech vznikla AV blokáda po operaci vrozené srdeční vady. U 3 novorozenců s nízkou porodní hmotností byly primárně implantovány dočasné epikardiální elektrody se zevním stimulátorem a poté s odstupem zaveden definitivní epikardiální stimulační systém. Programace kardiostimulátoru v režimu DDD byla použita u 8 pacientů, v režimu VVI u 6 pacientů. Funkčnost stimulačního systému byla u všech pacientů bezproblémová s příznivými stimulačními prahy elektrod a normální funkcí levé komory. Závěr: Chirurgická implantace stimulačního systému v novorozeneckém věku je indikována u symptomatickém AV bloku III. stupně s nízkým rizikem komplikací. Při nízké porodní hmotnosti novorozence implantujeme dočasné epikardiální elektrody se zevním stimulátorem a při prospívání dítěte a dosažení přiměřené hmotnosti s odstupem 1-2 měsíců zavedeme definitivní stimulační epikardiální systém. U kongenitálních blokád preferujeme jednokomorovou stimulaci v režimu VVI při fixaci bipolární elektrody na hrot srdeční, u získaných blokád síňokomorovou stimulaci v režimu DDD s umístěním generátoru pod přímý sval břišní. Práce byla podpořena výzkumným záměrem MZOFNM 2005

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA