SROVNÁNÍ KVALITY ŽIVOTA A SOCIOEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ PO KATETROVÉ ABLACI FIBRILACE SÍNÍ U PACIENTŮ NAD 65 LET VERSUS POD 65 LET | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Starší pacienti se často neindikují k ablaci fibrilace síní (FS) pro nízký očekávaný klinický benefit navzdory zjevné indikace k výkonu. Cílem práce bylo zhodnocení kvality života (QoL) a socioekonomických parametrů u pacientů nad 65 let.
Metodika: Do analýzy vstoupilo 541 pacientů (pac) (164 Ž, 57±10 let), kteří podstoupili ablaci pro FS. Pac byli rozděleni do skupiny nad 65 let (127 pac, 69±3 let) (skupina 1) a pod 65 let (414 pac, 54±8 let) (skupina 2). Hodnotily se recidivy FS, socioekonomické ukazatele a kvalita života pomocí dotazníku EQ-5D před a za 18 měsíců po ablaci, pacienti mohli podstoupit reablaci. Výsledky: Kromě synkopy (10% vs. 5%; p<0,001) se vstupní symptomy se ve skupině 1 vs. 2 nelišili v palpitacích (66 vs .69%), nevýkonnosti (56 vs. 56%), dušnosti (60 vs. 62%), únavě (59 vs. 55%), tlaku na hrudi (14 vs. 13%), či presynkopě (9% vs. 12%) (všechna P=NS). Pac ve skupině 1 měli častěji CMP (29 vs. 15%, P<0,001), DM (18 vs. 12%, P<0,01) a vyšší CHADS (1,3 vs.0,8, P=0,01), ale nelišili se v hypertenzi (69 vs. 51%) a srdečním selhání (7 vs. 6%). Ve skupinách 1 resp. 2 se za 18 měsíců po ablaci snížil počet hospitalizačních dnů /pac/rok (2,8 vs. 0,3; P<0,001, resp. 2,3 vs. 0,87; P<0,001) a počet kardioverzí/pac/rok (0,56 vs. 0,09; P<0,001, resp. 0,53 vs. 0,2; P=0,01). Zvýšila se subjektivní QoL (63 vs. 75%; P<0,001, resp. 66 vs. 76%; P<0,001) i objektivní QoL (69 vs. 77%; P<0,001, resp. 71 vs. 81%; P<0,001). Počet recidiv arytmie se nelišil (29 vs. 29%; P=0,95).
Závěr: Pacienti starší 65 let mají stejný benefit z ablace FS jako mladší pacienti. Kvalita života se signifikantně zvýšila v obou věkových skupinách.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS10261-3/2009.

SROVNÁNÍ KVALITY ŽIVOTA A SOCIOEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ PO KATETROVÉ ABLACI FIBRILACE SÍNÍ U PACIENTŮ NAD 65 LET VERSUS POD 65 LET Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 477


Bulková V. ¹, Fiala M. ², Wichterle D. ¹, Chovančík J. ², Šimek J. ¹, Havránek Š. ³, Tolaszová H. ⁴, Brada J. ⁵, Gorzolka J. ², Pindor J. ² ¹ Kardiologie, Centrum kardiovaskulární péče, Brno, ² Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí, Třinec, ³ II. Interní klinika, Všeobecná Fakultní Nemocnice Univerzity Karlovy, Praha, ⁴ IKEM, Praha, ⁵ MDT-Mezinárodní centrum pro telemedicínu, Praha
Starší pacienti se často neindikují k ablaci fibrilace síní (FS) pro nízký očekávaný klinický benefit navzdory zjevné indikace k výkonu. Cílem práce bylo zhodnocení kvality života (QoL) a socioekonomických parametrů u pacientů nad 65 let. Metodika: Do analýzy vstoupilo 541 pacientů (pac) (164 Ž, 57±10 let), kteří podstoupili ablaci pro FS. Pac byli rozděleni do skupiny nad 65 let (127 pac, 69±3 let) (skupina 1) a pod 65 let (414 pac, 54±8 let) (skupina 2). Hodnotily se recidivy FS, socioekonomické ukazatele a kvalita života pomocí dotazníku EQ-5D před a za 18 měsíců po ablaci, pacienti mohli podstoupit reablaci. Výsledky: Kromě synkopy (10% vs. 5%; p<0,001) se vstupní symptomy se ve skupině 1 vs. 2 nelišili v palpitacích (66 vs .69%), nevýkonnosti (56 vs. 56%), dušnosti (60 vs. 62%), únavě (59 vs. 55%), tlaku na hrudi (14 vs. 13%), či presynkopě (9% vs. 12%) (všechna P=NS). Pac ve skupině 1 měli častěji CMP (29 vs. 15%, P<0,001), DM (18 vs. 12%, P<0,01) a vyšší CHADS (1,3 vs.0,8, P=0,01), ale nelišili se v hypertenzi (69 vs. 51%) a srdečním selhání (7 vs. 6%). Ve skupinách 1 resp. 2 se za 18 měsíců po ablaci snížil počet hospitalizačních dnů /pac/rok (2,8 vs. 0,3; P<0,001, resp. 2,3 vs. 0,87; P<0,001) a počet kardioverzí/pac/rok (0,56 vs. 0,09; P<0,001, resp. 0,53 vs. 0,2; P=0,01). Zvýšila se subjektivní QoL (63 vs. 75%; P<0,001, resp. 66 vs. 76%; P<0,001) i objektivní QoL (69 vs. 77%; P<0,001, resp. 71 vs. 81%; P<0,001). Počet recidiv arytmie se nelišil (29 vs. 29%; P=0,95). Závěr: Pacienti starší 65 let mají stejný benefit z ablace FS jako mladší pacienti. Kvalita života se signifikantně zvýšila v obou věkových skupinách. Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS10261-3/2009.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA