PŘÍTOMNOST GENOMŮ VIRŮ A BORRÉLIÍ V ENDOMYOKARDIÁLNÍ BIOPSII U RECENTNĚ DIAGNOSTIKOVANÉ DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE- VZTAH K VÝSLEDKŮM SEROLOGIE | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Parvovirus B19 a enteroviry patří mezi nejčastější agens prokazovaná v endomyokardiální biopsii (EMB) u pacientů s dilatační kardiomyopatií (DKMP).  Cílem práce bylo popsat prevalenci genomů kardiotropních agens v EMB a korelovat jejich přítomnost s výsledky serologického vyšetření.
Metody: U 23 nemocných s anamnézou DKMP kratší nežli 6 měsíců byla provedena EMB z pravé komory. Charakteristika souboru: věk 42±13 let, 14 mužů, 9 žen, NYHA I 2 pts, II 8 pts, III 9 pts, IV 4 pts, trvání symptomů 2.2±1.8 měsíců, LVEF 24±8%. Vzorky z EMB byly u každého pacienta vyšetřeny pomocí PCR metody na přítomnost cytomegaloviru, viru Ebstein-Barrové, viru HHV6, parvoviru B19 (PVB19), adenovirů, enterovirů a borrélií. Dále byla zhodnocena serologie těchto agens pomocí ELISA metody, u borrélií také pomocí western blotu.
Výsledky: U 16 pacientů (70%) byla EMB pozitivní na PVB19 (medián 142 kopií/μg DNA), u 7 pacientů (30%) byl v EMB zachycen genom borrélií, u 1 pacienta (4%) genom enteroviru. Současná pozitivita PCR na PVB19 a borrélie byla u 6 pacientů. Všichni pacienti s pozitivitou PCR na PVB19 v EMB měli pozitivní serologii ve třídě IgG, ve třídě IgM byli   negativní. Pouze 4 ze 7 pacientů s pozitivitou EMB na borrélie měli pozitivní serologii, 3 pts ve třídě IgG, 1 pt ve třídě IgM. U dvou z nich bylo možno zachytit protilátky pouze western blotem, jeden z uvedených pacientů měl anamnézu léčeného erythema migrans s jasnou pozitivitou serologie borrélie burgdorferi 1 rok před EMB, u druhého pacienta byla zjištěna silná pozitivita serologie borrélií ve třídě IgM 2 měsíce před EMB.
Závěr: V EMB byl nejčastěji zastižen genom parvoviru B19 a borrélií, serologie borrélií byla málo spolehlivým ukazatelem pro průkaz borrélií v EMB. Prognostický a terapeutický význam těchto nálezů by měl ukázat další průběh studie.

Podporováno grantem IGA NS-9697/2008.

PŘÍTOMNOST GENOMŮ VIRŮ A BORRÉLIÍ V ENDOMYOKARDIÁLNÍ BIOPSII U RECENTNĚ DIAGNOSTIKOVANÉ DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE- VZTAH K VÝSLEDKŮM SEROLOGIE Tématický okruh: Srdeční selhání, transplantace, oběhové podpory
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 187


Kubánek M. ¹, Šramko M. ², Malušková J. ³, Hrbáčková H. ⁴, Hulínská D. ⁴, Hošková L. ¹, Málek I. ¹ ¹ Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, ² Kardiologie, IKEM, Praha, ³ Oddělení klinické a transplantační patologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, ⁴ Státní zdravotní ústav, Praha
Úvod: Parvovirus B19 a enteroviry patří mezi nejčastější agens prokazovaná v endomyokardiální biopsii (EMB) u pacientů s dilatační kardiomyopatií (DKMP). Cílem práce bylo popsat prevalenci genomů kardiotropních agens v EMB a korelovat jejich přítomnost s výsledky serologického vyšetření. Metody: U 23 nemocných s anamnézou DKMP kratší nežli 6 měsíců byla provedena EMB z pravé komory. Charakteristika souboru: věk 42±13 let, 14 mužů, 9 žen, NYHA I 2 pts, II 8 pts, III 9 pts, IV 4 pts, trvání symptomů 2.2±1.8 měsíců, LVEF 24±8%. Vzorky z EMB byly u každého pacienta vyšetřeny pomocí PCR metody na přítomnost cytomegaloviru, viru Ebstein-Barrové, viru HHV6, parvoviru B19 (PVB19), adenovirů, enterovirů a borrélií. Dále byla zhodnocena serologie těchto agens pomocí ELISA metody, u borrélií také pomocí western blotu. Výsledky: U 16 pacientů (70%) byla EMB pozitivní na PVB19 (medián 142 kopií/μg DNA), u 7 pacientů (30%) byl v EMB zachycen genom borrélií, u 1 pacienta (4%) genom enteroviru. Současná pozitivita PCR na PVB19 a borrélie byla u 6 pacientů. Všichni pacienti s pozitivitou PCR na PVB19 v EMB měli pozitivní serologii ve třídě IgG, ve třídě IgM byli negativní. Pouze 4 ze 7 pacientů s pozitivitou EMB na borrélie měli pozitivní serologii, 3 pts ve třídě IgG, 1 pt ve třídě IgM. U dvou z nich bylo možno zachytit protilátky pouze western blotem, jeden z uvedených pacientů měl anamnézu léčeného erythema migrans s jasnou pozitivitou serologie borrélie burgdorferi 1 rok před EMB, u druhého pacienta byla zjištěna silná pozitivita serologie borrélií ve třídě IgM 2 měsíce před EMB. Závěr: V EMB byl nejčastěji zastižen genom parvoviru B19 a borrélií, serologie borrélií byla málo spolehlivým ukazatelem pro průkaz borrélií v EMB. Prognostický a terapeutický význam těchto nálezů by měl ukázat další průběh studie. Podporováno grantem IGA NS-9697/2008.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA