RADIOFREKVENČNÍ KATÉTROVÉ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ – OBSTOJÍ NOVÉ TECHNOLOGIE OPROTI „ZLATÉMU STANDARDU“? | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Radiofrekvenční ablace (RFA) pro paroxysmální formu fibrilace síní (PAFS) se stala zavedenou léčebnou metodou u pacientů, u nichž je arytmie refrakterní na antiarytmickou léčbu. V poslední době byly na trh uvedeny nové technologie s cílem především zjednodušit výkon a zkrátit jeho dobu trvání. Jedou z nich je multipolární cirkulární ablační katétr PVAC umožňující několika radiofrekvenčními páleními dosáhnout kompletní izolace plicní žíly. Úspěšnost použití katétru PVAC nebyla dosud testována proti „zlatému standardu“ RFA FS.
Metody: Pacienti s dokumentovanou PAFS byli prospektivně randomizováni do větve podstupující RFA za pomocí 3D elektroanatomického systému CARTO a do větve, kde byl použit cirkulární ablační katétr PVAC. Recidivy FS byly hodnoceny pomocí opakovaných 7D Holterovských vyšetření, event. doplněné záznamy z „event rekordéru“ či paměti implantabilního přístroje.
Výsledky: Studie se zúčastnilo celkem 102 pacientů. Jak ve větvi PVAC (n=51) tak CARTO (n=51) byli pacienti s podobným klinickým profilem, podobnou velikostí levé síně a podobnou ejekční frakcí levé komory. Doba výkonu při použití PVAC katétru byla signifikantně kratší (107±31 min. vs. 208±46 min., p<0,0001). Rovněž skiaskopická zátěž byla ve skupině PVAC nižší (16±5 min. vs. 28±8 min., p<0,0001). Při průměrné době sledování 200±33 dnů byla recidiva FS ve skupině PVAC zaznamenána u 21% pacientů a ve skupině CARTO u 27% pacientů (p=0,48). Po zahrnutí redo procedur (všechny za použití 3D mapovacího systému) dosáhla celková úspěšnost léčby PAFS 84% ve skupině CARTO a 90% ve skupině PVAC (p=0,37).
Závěr: Použití cirkulárního ablačního katétru PVAC má při RFA pro PAFS podobnou úspěšnost jako 3D mapovací systémy při nižší celkové době výkonu a skiaskopické zátěži. Zejména při vhodné anatomii plicních žil by se tento ablační nástroj mohl stát metodou volby.

RADIOFREKVENČNÍ KATÉTROVÉ ABLACE PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACI SÍNÍ – OBSTOJÍ NOVÉ TECHNOLOGIE OPROTI „ZLATÉMU STANDARDU“? Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 193


Bulava A. ¹, Haniš J. ², Sitek D. ¹, Ošmera O. ¹, Šnorek M. ¹, Karpianus D. ¹, Řehoušková K. ¹, Toušek F. ³ ¹ I. interní klinika - kardiologická, FN Olomouc, Olomouc, ² České Budějovice, ³ Nemocnice, České Budějovice
Úvod: Radiofrekvenční ablace (RFA) pro paroxysmální formu fibrilace síní (PAFS) se stala zavedenou léčebnou metodou u pacientů, u nichž je arytmie refrakterní na antiarytmickou léčbu. V poslední době byly na trh uvedeny nové technologie s cílem především zjednodušit výkon a zkrátit jeho dobu trvání. Jedou z nich je multipolární cirkulární ablační katétr PVAC umožňující několika radiofrekvenčními páleními dosáhnout kompletní izolace plicní žíly. Úspěšnost použití katétru PVAC nebyla dosud testována proti „zlatému standardu“ RFA FS. Metody: Pacienti s dokumentovanou PAFS byli prospektivně randomizováni do větve podstupující RFA za pomocí 3D elektroanatomického systému CARTO a do větve, kde byl použit cirkulární ablační katétr PVAC. Recidivy FS byly hodnoceny pomocí opakovaných 7D Holterovských vyšetření, event. doplněné záznamy z „event rekordéru“ či paměti implantabilního přístroje. Výsledky: Studie se zúčastnilo celkem 102 pacientů. Jak ve větvi PVAC (n=51) tak CARTO (n=51) byli pacienti s podobným klinickým profilem, podobnou velikostí levé síně a podobnou ejekční frakcí levé komory. Doba výkonu při použití PVAC katétru byla signifikantně kratší (107±31 min. vs. 208±46 min., p<0,0001). Rovněž skiaskopická zátěž byla ve skupině PVAC nižší (16±5 min. vs. 28±8 min., p<0,0001). Při průměrné době sledování 200±33 dnů byla recidiva FS ve skupině PVAC zaznamenána u 21% pacientů a ve skupině CARTO u 27% pacientů (p=0,48). Po zahrnutí redo procedur (všechny za použití 3D mapovacího systému) dosáhla celková úspěšnost léčby PAFS 84% ve skupině CARTO a 90% ve skupině PVAC (p=0,37). Závěr: Použití cirkulárního ablačního katétru PVAC má při RFA pro PAFS podobnou úspěšnost jako 3D mapovací systémy při nižší celkové době výkonu a skiaskopické zátěži. Zejména při vhodné anatomii plicních žil by se tento ablační nástroj mohl stát metodou volby.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA