PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

STIMULACE LEVÉHO RAMÉNKA V POROVNÁNÍ S MYOKARDIÁLNÍ STIMULACÍ LEVÉHO SEPTA ZACHOVÁVÁ FYZIOLOGICKOU LEVOKOMOROVOU AKTIVACI, VEDE ALE KE ZVÝŠENÉ MEZIKOMOROVÉ DYSSYNCHRONII
Tématický okruh: okruh
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 45
Etický kodex:
Vlastník / akcionář: Patentová přihláška EP 19212534.2: "Method of electrocardiographic signal processing and apparatus for performing the method."

Čurila K. 1, Jurak P. 2, Jastrzebski M. 3, Vernooy K. 4, Prinzen F. 5, Waldauf  P. 6, Osmančík P. 1

1 Kardiologická klinika3. LF UK a FNKV, 3. LF UK a FNKV, Praha, 2 Ústav přístrojové techniky, Akademie Věd ČR, Brno, 3 First Department of Cardiology, Interventional Electrocardiology and Hypertension, Jagiellonian University, Medical College, Cracow, Poland, 4 Department of Cardiology, Cardiovascular Research Institute Maastricht, Maastricht University Medical Center, Maastricht, Netherlands, 5 Department of Physiology, Cardiovascular Research Institute Maastricht, Maastricht, Netherlands, 6 Klinika anesteziologie a intenzivní péče, Fakultní Nemocnice Královské Vinohrady, Praha


Obecně
Neselektivní stimulace Hisova svazku (nsHBp), levého raménka (nsLBBp) a myokardu levého septa (LVSP), jsou dnes uznávané jako fyziologické způsoby komorové stimulace.
Cíl
Zjistit rozdíly komorové depolarizaci při stimulaci Hisova svazku a stimulaci oblasti levého septa pomocí ultra-vysokofrekvenčního EKG (UHF-ECG).
Metody
U pacientů s indikací k implantaci kardiostimulátoru pro významnou bradykardií byla provedena dočasná nsHBp, nsLBBp a/anebo LVSP stimulace. Byly zobrazeny UHF-EKG centra elektrické aktivace pro jednotlivé svody a z nich byl spočten parametr mezikomorové (e-DYS) jako rozdíl mezi první a poslední aktivací a lokální depolarizace (Vd) jako trvání UHF-ECG QRS komplexu na 50% jeho amplitudy.
Výsledky
U 68 pacientů byla provedena nsLBBp (35), LVSP (96) a nsHBp (55). nsLBBp vedla k větší mezikomorové dyssynchronii než LVSP a nsHBp; e-DYS – 24 ms (-28;-19) vs. -12 ms (-16;-9) vs. 10 ms (7;14, p<0.001). nsLBBp vedla k podobným hodnotám Vd ve svodech V5-V8 jako nsHBp (36-43 ms vs. 38-43 ms; p = NS pro všechny svody), ale k delšímu Vd ve svodech V1-V4 (47-59 ms vs. 41-44 ms, p < 0.05). LVSP způsobila prodloužení Vd v V1-V8 proti nsHBp a delším Vd v V5-V8 proti nsLBBp (44-51 ms vs 36-43 ms, p < 0.05) bez ohledu na R wave peak time v V5 či morfologii QRS komplexu ve V1.
Závěr:
Neselektivní stimulace levého raménka Tawarova zachovává fyziologickou levokomorovou aktivaci, vede ale ke zvýšení mezikomorové dyssynchronie. LVSP zachovává mezikomorovou synchronii lépe než nsLBBp, nicméně zhoršuje aktivaci LKS v porovnání s HBp a nsLBBp.