Úvod:
Endoskopický odběr štěpů pro aortokoronární bypass má oproti klasickému odběru celou řadu výhod, ale také úskalí. Je výrazně šetrnější k okolním tkáním i k vlastnímu štěpu, s nižším výskytem ranných komplikací, bolestí v ráně, prodlouženým hojením či poruchou čití.
Soubor a metodika:
Od roku 2006 bylo na našem pracovišti provedeno 30 endoskopických odběrů arteria radialis a 30 odběrů VSM pro aortokoronární bypass. Před odběrem všichni pacienti podstoupili sonografické vyšetření štěpu.Endoskopický odběr je prováděn instrumentariem Datascope – Clear Glide System. Odebraný štěp je po odběru standardně uložen do heparinizované krve.
U pacientů sledujeme délku hospitalizace, výskyt ranných a neurologických komplikací.
Výsledky:
Porovnáním skupiny pacientů s klasickým a endoskopickým odběrem jsme neshledali významnější prodloužení doby hospitalizace. Pacienti s endoskopickým odběrem byli propuštěni standartně 7 pooperační den, průměrný věk byl 63,4 ± 12,7 let. V souboru endoodběru převažovali muži (74%), diabetiků bylo 80%. Průměrná doba odběru arteria radialis byla 48,2 ± 11,6 min., VSM 19,5 ± 6,8 min. Délka graftu (a. radialis) byla 21,7 ± 1,5cm., VSM 35,1 ± 2,1cm. Ve skupině endoskopických odběrů se nevyskytli žádné neurologické komplikace. Z ranných komplikací se vyskytla kontuze kožních okrajů vstupní incize u 6 pacientů (10 %). Kosmetický efekt byl velmi příznivý.
Závěr:
Endoskopický odběr velké satény nebo arteria radialis k aorotokornárnímu bypassu není zatížen větším počtem komplikací ani významně neprodlužuje operaci. Je perspektivní zejména pro obézní a rizikové nemocné, i když nevýhodou může být cena a technická náročnost prvních odběrů. Velice cenné je před odběrem sonografické posouzení vhodnosti štěpu zkušeným sonografistou.
