PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

úvod:

Atrioezofageální (AE) píštěl je nejzávažnější komplikací katetrizačních ablačních fibrilace síní (FS). Byla poprvé popsána v roce 2004, a i přes nízkou incidenci (0,1–0,25 %), se s ohledem na vysokou mortalitu (80%), řadí ke komplikacím, jejichž prevenci věnujeme na našem pracovišti zvýšenou pozornost. U všech prováděných ablací FS v levé síni používáme jícnovou teplotní sondu, poloha jícnu ve vztahu k intervenovaným oblastem je ověřována pomocí dostupných zobrazovacích metod a použitá energie je titrována. Titrace energie a vyhýbání se rizikovým oblastem má vliv na plánované provedení ablace. U metod používajících vysokou energii není tato prevence dostatečná a někdy ani možná. Jednou z dalších možností prevence AE píštěle je mechanická deviace jícnu.

Metoda a výsledky:
U výkonů které vyžadují vysoké dávky energie v rizikových oblastech (fokusovaný ultrazvuk, RF balóny, hi-power RF) levé síně plánujeme výkony v celkové anestezii s deviací jícnu. Používáme balónkovou sondu DV8 Retractor (Manual Surgical Sciences, MN, USA). Sonda má dva porty k aplikaci kontrastní látky. Jedním portem aplikujeme kontrastní látku ke zobrazení kontur jícnu, druhým portem naplňujeme balon, který pod tlakem (max. 16 atm) mění svůj tvar a posunuje tak jícen z původní polohy až o 40mm. Veškeré manipulace sondou v jícnu provádíme pod rentgenovou kontrolou. Na konci výkonu je sonda volně odstraněna z jícnu. Prezentujeme soubor pacientů z našeho pracoviště, u kterých byla tato metoda použita v posledních dvou letech. Jednalo se o celkem 98 pacientů, u kterých byla provedena ablace FS za použití čtyřech různých ablačních technologií. U žádného nemocného jsme nezaznamenali v souvislosti s deviací komplikace.

Závěr:

Dosavadní zkušenosti prokazují, že metoda je bezpečná a u některých nových ablačních technologií se ukazuje jako zásadní k efektivnímu provedení výkonu.