VÝSKYT FIBRILACE SÍNÍ U NEMOCNÝCH S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM INDIKOVANÝCH K IMPLANTACI BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE | XV. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Biventrikulární stimulace (BiV) je indikována u pacientů (pts) s pokročilým srdečním selháním s cílem upravit interventrikulární dyssynchronii a tím zlepšit klinický stav nemocných. Uplatnění BiV stimulace však může být potlačeno fibrilací síní (FS) či síňovou tachykardií s rychlejší komorovou odpovědí. Tento stav často vede k progresi srdeční insuficience.
Cíl: Cílem studie bylo zaznamenat výskyt fibrilace síní a četnost provedení neselektivní ablace AV junkce u nemocných po implantaci BiV stimulačního systému.
Metodika: Do studie jsme zařadili celkem 205 pacientů s pokročilým srdečním selháním (181 mužů, průměrný věk 62±10 let), kteří od ledna 2003 do června 2005 podstoupili na naší klinice implantaci BiV kardiostimulátoru (PM), BiV defibrilátoru (ICD) či rozšíření již stávajícího systému na BiV PM či BiV ICD. U těchto pacientů jsme sledovali výskyt a charakter FS či síňové tachykardie a nutnost provedení neselektivní katetrizační ablace AV junkce.
Výsledky: Fibrilaci síní jsme zjistili u 26 % nemocných z celého souboru (53 pts). Chronická FS byla zaznamenána u 43 pts (21%), paroxysmální u 10 pts (5%) a síňové tachykardie u 5 pts (2%) z celého souboru nemocných. Neselektivní ablaci AV junkce podstoupilo celkem 29 nemocných, z toho mělo 25 pts chronickou formu FS a ve 4 případech se jednalo o síňovou tachykardii (3 chronické a 1 paroxysmální). Pacienti s paroxysmální formou FS byli léčeni pouze konzervativně.
Závěr: Fibrilace síní se vyskytovala v jedné čtvrtině nemocných se srdečním selháním indikovaných k resynchronizační terapii. Ve 14% z celého souboru bylo nutno provést neselektivní ablaci AV junkce. Většina pacientů indikovaných k této ablaci měla chronickou formu supraventrikulární tachyarytmie.

VÝSKYT FIBRILACE SÍNÍ U NEMOCNÝCH S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM INDIKOVANÝCH K IMPLANTACI BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE Tématický okruh: Poruchy rytmu
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 465


Wünschová H. ¹, Riedlbauchová L. ², Čihák R. ¹, Bytešník J. ³, Vančura V. ⁴, Popová L. ³, Peichl P. ³, Kautzner J. ¹ ¹ Klinika Kardiologie, Klinika kardiologie IKEM, Praha, ² Klinika Kardiologie, IKEM, Praha, ³ Klinika kardiologie, IKEM, Praha, ⁴ IKEM, Praha
Úvod: Biventrikulární stimulace (BiV) je indikována u pacientů (pts) s pokročilým srdečním selháním s cílem upravit interventrikulární dyssynchronii a tím zlepšit klinický stav nemocných. Uplatnění BiV stimulace však může být potlačeno fibrilací síní (FS) či síňovou tachykardií s rychlejší komorovou odpovědí. Tento stav často vede k progresi srdeční insuficience. Cíl: Cílem studie bylo zaznamenat výskyt fibrilace síní a četnost provedení neselektivní ablace AV junkce u nemocných po implantaci BiV stimulačního systému. Metodika: Do studie jsme zařadili celkem 205 pacientů s pokročilým srdečním selháním (181 mužů, průměrný věk 62±10 let), kteří od ledna 2003 do června 2005 podstoupili na naší klinice implantaci BiV kardiostimulátoru (PM), BiV defibrilátoru (ICD) či rozšíření již stávajícího systému na BiV PM či BiV ICD. U těchto pacientů jsme sledovali výskyt a charakter FS či síňové tachykardie a nutnost provedení neselektivní katetrizační ablace AV junkce. Výsledky: Fibrilaci síní jsme zjistili u 26 % nemocných z celého souboru (53 pts). Chronická FS byla zaznamenána u 43 pts (21%), paroxysmální u 10 pts (5%) a síňové tachykardie u 5 pts (2%) z celého souboru nemocných. Neselektivní ablaci AV junkce podstoupilo celkem 29 nemocných, z toho mělo 25 pts chronickou formu FS a ve 4 případech se jednalo o síňovou tachykardii (3 chronické a 1 paroxysmální). Pacienti s paroxysmální formou FS byli léčeni pouze konzervativně. Závěr: Fibrilace síní se vyskytovala v jedné čtvrtině nemocných se srdečním selháním indikovaných k resynchronizační terapii. Ve 14% z celého souboru bylo nutno provést neselektivní ablaci AV junkce. Většina pacientů indikovaných k této ablaci měla chronickou formu supraventrikulární tachyarytmie.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA