PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

SROVNÁNÍ AKUTNÍHO VLIVU STIMULACE SEPTA A HROTU NA ECHOKARDIOGRAFICKÉ PARAMETRY KOMOROVÉ DYSSYNCHRONIE
Tématický okruh: Kardiostimulátory
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 205
Lefflerová K. 1, Lupínek P. 1, Kautzner J. 2, Bytešník J. 1, Čihák R. 1, Krausová R. 1, Vančura V. 1

1 Klinika kardiologie, IKEM, Praha, 2 Kardiologie, IKEM, Praha


ÚVOD: Stimulace hrotu pravé komory srdeční představuje již téměř 50 let rutinní místo pro trvalou kardiostimulaci z bradyarytmické indikace. Řada experimentálních i klinických studií však naznačuje, že stimulace hrotu pravé komory (PK) srdeční vede k výrazné asynchronii aktivace komor.  Řešením je stimulace z alternativních míst PK.  Cílem předložené studie je srovnání akutního dopadu stimulace septa a hrotu na echokardiograficky hodnocené parametry komorové dyssynchronie.
METODIKA: 40 pacientů ( 30 mužů, průměrný věk 73±10 let) s pokročilou AV blokádou  a zachovanou ejekční frakcí LK  ( EF> 45%)  bylo zařazeno do studie. Pts byli randomizováni v poměru  2:1  k septální stimulaci (26 pts, průměrný věk 73±10 let ) nebo hrotové stimulaci (14 pts, průměrný věk 72 ±8 let). Elektroda s aktivní fixací byla umistěna buď na septum či do hrotu PK. Echokardiografické vyšetření včetně hodnocení tkáňového Dopplera  (TDI) bylo provedeno do týdne po implantaci. Hodnotili jsme parametry inter a intraventrikulární dyssynchronie. Interventrikulární mechanický delay (IVMD) byl hodnocen jako rozdíl mezi preejekčním časem levé a pravé kontroly. Intraventrikulární dyssynchronie LK byla analyzována z výsledků TDI, hodnotili jsem rozdíl rychlosti počátku resp. vrcholu kontrakce septa a laterální stěny LK.
VÝSLEDKY:

   Preejekční čas LK  (ms)  Preejekční čas PK  (ms)  IVMD (ms)  Septal-lateral delay –počátek (ms)

 Septal-lateral delay – vrchol (ms)

 Stimulace hrotu  140±22  114±22  19±23  6±30  32±52
 Stimulace septa  147±23  121±24  21±18  17±42  21±56
P-value   ns  ns  ns  ns  ns

ZÁVĚR: V předložené studii stimulace septa, ani hrotu pravé komory nevedla akutně k signikantní  inter a intraventrikulární dyssynchronii . V obou skupinách jsme však zaznamenali velký individuální rozptyl ve všech sledovaných parametrech .
Studie byla podpořena IGA MZČR no. NR 8553-3/2005.